Winona Laura Horowitz (* 29. října 1971, Winona, Minnesota, USA), známá spíše pod profesionálním jménem Winona Ryder, je americká herečka. Poté, co na sebe upozornila svéráznými rolemi na počátcích své kariéry,[1] se jí dostalo pozornosti a kritického úspěchu rozmanitějšími výkony v žánrových filmech v průběhu 90. let 20. století. Je držitelkou mnoha ocenění, včetně Zlatého glóbu, a obdržela také dvě nominace na Oscara, jednu nominaci na cenu BAFTA a cenu Grammy.
Po svém filmovém debutu ve filmu Lucas (1986) se prosadila díky vedlejší roli v komedii Beetlejuice (1988). Následně ztvárnila hlavní role ve filmech Heathers (1989), Střihoruký Edward (1990) a Drákula (1992). Za své výkony ve filmech Věk nevinnosti (1993) a Malé ženy (1994) obdržela dvě nominace na Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli a nejlepší herečku. Dále se objevila v hlavních rolí ve filmech Bolestná realita (1994), Co si ušít do výbavy (1995), Čarodějky ze Salemu (1996), Vetřelec: Vzkříšení (1997), Celebrity (1998), Narušení (1999) a Mr. Deeds – Náhodný milionář (2002).
Na počátku 21. století si dala od herectví pauzu poté, co její zatčení za krádež v obchodě v roce 2001 vyvolalo masivní negativní pozornost médií,[2] později ztvárnila menší role ve filmech jako Temný obraz (2006), Star Trek (2009), Černá labuť (2010) a Dilema (2011). Ztvárnila roli Lois Wilson v televizním filmu Když láska nestačí: Lois Wilson (2010). Od roku 2016 ztvárňuje roli Joyce Byersové ve sci-fi hororovém seriálu Stranger Things stanice Netflix, za níž obdržela svou třetí nominaci na Zlatý glóbus. Dále objevila v minisérii Spiknutí proti Americe (2020) společnosti HBO a komediálním hororu Beetlejuice Beetlejuice (2024).
Raný život
Winona Laura Horowitz se narodila v okrese Winona ve státě Minnesota[3] rodičům Cynthii Palmer (rozené Istas) a Michaelu D. Horowitzovi.[4] Její matka je spisovatelka, producentka a střihačka a její otec je spisovatel, editor, vydavatel a antikvář.[5] Pracoval také jako archivář pro psychologa Timothyho Learyho (kmotr Ryder).[6] Její předci z otcovy strany jsou původem aškenázští Židé z Ukrajiny[7][8] a Rumunska.[9][8] Když vyrůstala, každý rok na židovský svátek Pesach navštěvovala své prarodiče z otcovy strany v Brooklynu.[10]
Je pojmenována po městě Winona v Minnesotě, své druhé jméno Laura dostala kvůli přátelství jejích rodičů s Laurou Huxley, manželkou spisovatele Aldouse Huxleyho. Její umělecké jméno je odvozeno od soulového a rockového zpěváka Mitche Rydera,[11] jehož fanouškem byl její otec. Její otec je ateista a její matka je buddhistka.[11] Ryder má mladšího bratra jménem Urie (pojmenovaného na počest prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina) a dva starší nevlastní sourozence z předchozího manželství její matky: nevlastního bratra Jubala Palmera a nevlastní sestru Sunyatu Palmerovou. Rodinnými přáteli byli její kmotr Timothy Leary, básníci hnutí Beat generation Allen Ginsberg a Lawrence Ferlinghetti a sci-fi spisovatel Philip K. Dick. V roce 1978, když jí bylo sedm let, se s rodinou přestěhovala do obce Rainbow v Mendocino County v Kalifornii, kde žili s dalšími sedmi rodinami na pozemku o rozloze 120 hektarů (300 akrů). Vzhledem k tomu, že na odlehlém pozemku nebyla elektřina ani televize, začala se věnovat čtení a stala se vášnivou fanynkou románu Kdo chytá v žitě spisovatele J. D. Salingera.
Když jí bylo deset let, s rodinou se přestěhovala do města Petalumy v Kalifornii. Během prvního týdne na škole Kenilworth Junior High byla šikanována dětmi, které si ji spletly se zženštilým chlapcem. V roce 1983 se ve 12 letech zapsala na American Conservatory Theatre v nedalekém San Franciscu, kde absolvovala své první lekce herectví. Během téhož roku se málem utopila, což způsobilo, že se u ní vyvinul strach z vody. Toto trauma způsobilo problémy později v jejím životě během podvodních scén ve filmu Vetřelec: Vzkříšení (1997), z nichž některé musely být mnohokrát přetočeny. Její zkušenosti se šikanou pokračovaly i na střední škole, kdy dosáhla raného filmového úspěchu s filmem Beetlejuice: „Pamatuji si, jak jsem si říkala, 'Och, film se stal číslem jedna. Díky tomu budou věci ve škole skvělé.' Ale všechno to zhoršilo. Říkali mi čarodějnice.“[12] V roce 1989 promovala na střední škole Petaluma High School s GPA 4.0.
Herecká kariéra
Svoji kariéru zahájila v roce 1986. Přestože svůj debut zaznamenala již ve čtrnácti letech ve filmu Lucas (1986), její první významnější role přišla až o dva roky později, kdy ztvárnila postavu sebevražedné teenagerky Lydie Deetz v černé komedii Beetlejuice (1988). Po řadě vystoupení ve filmech a televizních pořadech přišla role v kultovním filmu Heathers (1989).
Velký úspěch u kritiků zaznamenala ve filmu Věk nevinnosti (1993). Děj tohoto filmu (podle stejnojmenného románu Edithy Whartonové) se odehrává převážně v USA v prostředí newyorské vysoké společnosti 70. let 19. století, ale také v Paříži. Režisérem byl Martin Scorsese, kterého herečka považuje za nejlepšího režiséra světa.[13] V tomto filmu, ve kterém jejími hereckými partnery byli Michelle Pfeifferová (hraběnka Oleńska) a Daniel Day-Lewis (Newland Archer), ztvárnila Winona Ryder roli Archerovy snoubenky a později manželky May Welland. Byla za ni nominována na Oscara za vedlejší ženskou roli[14] a nadto za ni obdržela Zlatý glóbus ve stejné kategorii.[15] Filmový kritik Vincent Canby napsal tehdy v New York Times: „Ms Ryder is wonderful as this sweet young thing who's hard as nails, as much out of ignorance as of self-interest.“ (Slečna Ryder je báječná coby to sladké mladé stvoření, které je tvrdé jako hřebíky, a to jak z nevědomosti, tak z vlastního zájmu.)[16]
O rok později byla Ryder opět nominována na Oscara, nyní však v kategorii nejlepší herečka, za ztvárnění role Jo March ve filmu Malé ženy (Little Women) (1994). Známá je rovněž pro roli ve filmu Vetřelec: Vzkříšení (Alien Resurrection) (1997). V roce 2000 obdržela Winona Ryder svou hvězdu na Chodníku slávy v Hollywoodu.
Filmografie
Filmy
Televize
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Winona Ryder na anglické Wikipedii.
- ↑ Your guide to Winona Ryder, one of the coolest people ever. Dazed [online]. 2016-08-15 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MENDELSON, Scott. The Grim Reasons Winona Ryder Vanished From Hollywood. Forbes [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DOCKTERMAN, Eliana. 90s Icon Winona Ryder Is Making Her Comeback. TIME [online]. 2016-06-27 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Winona Ryder’s Mom Explains the History of Women, Drugs, and Literature. Vice [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ The Real Winona Ryder. JVibe [online]. 2006-11-01 [cit. 2024-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-11-01.
- ↑ Winona Ryder interview (1997). YouTube [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ How Netflix's super-popular series 'Stranger Things' showcases both Jewish actors and themes. STL Jewish Light [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Winona Ryder-- Girl Interrupted. Jewish Journal [online]. 1999-12-23 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KIRKPATRICK, Emily. Winona Ryder Resurfaces More Genuinely Shocking Anti-Semitism From Mel Gibson. Vanity Fair [online]. 2020-06-23 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRESS, Joy. HBO’s Plot Against America Paints an All-Too-Plausible Alternate History. Vanity Fair [online]. 2020-03-10 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MOTTRAM, James. Fallen angel: Winona Ryder on bouncing back from her decade in the wilderness | The Independent. The Independent. 2013-05-27. Dostupné online [cit. 2024-06-05]. (anglicky)
- ↑ ‘I may have gone too far’ Winona on Stranger Things, social media and the ‘tough’ years. Marie Claire UK [online]. 2017-09-29 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Winona Ryder's eclectic career. news.bbc.co.uk. 2002-11-06. Dostupné online [cit. 2022-07-10]. (anglicky)
- ↑ Results Page - Academy Awards® Database - AMPAS. archive.ph [online]. 2013-01-13 [cit. 2022-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-13.
- ↑ http://www.hfpa.org/browse/?param=/year/1993 Archivováno 18. 10. 2014 na Wayback Machine.. Best Performance by an Actress In A Supporting Role in a Motion Picture (anglicky). Staženo 25. října 2015.
- ↑ CANBY, Vincent. Review/Film: The Age of Innocence; Grand Passions and Good Manners. The New York Times. 1993-09-17. Dostupné online [cit. 2022-07-10]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
Externí odkazy