Walter Cunningham

Ronnie Walter Cunningham
Astronaut NASA
Státní příslušnostSpojené státy americké
Datum narození16. března 1932
Místo narozeníCreston, Iowa, USA
Datum úmrtí3. ledna 2023 (ve věku 90 let)
Místo úmrtíHouston, Texas, USA
Předchozí
zaměstnání		Bojový pilot
HodnostPlukovník USMC
Čas ve vesmíru10d 20h 08m
Kosmonaut od1963
MiseApollo 7
Znaky misí
Kosmonaut do1971
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ronnie Walter Cunningham (16. března 1932, Creston, Iowa, USA[1] – 3. ledna 2023, Houston, Texas, USA[2]) byl americký vědec, obchodník a astronaut, 31. člověk ve vesmíru. Při svém jediném kosmickém letu byl v roce 1968 členem posádky Apolla 7, první pilotované mise celého amerického měsíčního programu.

Život

Mládí a výcvik

Vystudoval fyziku v Los Angeles na univerzitě Venice High School, kde jedna z budov nese nyní jeho jméno. V roce 1951 narukoval k námořnictvu, absolvoval základní letecký výcvik a odlétal 54 letových hodin při bojových akcích námořní pěchoty v Korejské válce.[2]

Později odešel do civilu k firmě Rand Corporation, kde se dostal k raketové technice. Zabýval se ochranou proti balistickým střelám vypouštěným z ponorek a souběžně s tím pokračoval ve vysokoškolském studiu Santa Monica College a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.[3] V rámci spolupráce své univerzity s NASA vyvíjel tříosý magnetometr pro sluneční orbitální observatoř OSO 1.

V roce 1963 byl – rok po podání přihlášky – přijat mezi budoucí astronauty NASA. Mimo praktického a teoretického výcviku k letu se podílel na řešení konstrukčních problémů lodí Gemini a Apollo.

Let do vesmíru

V kosmické lodi Apollo 7 odstartovala trojice astronautů Walter M. Schirra, Donn Eisele a Cunningham z mysu Canaveral v říjnu 1968. Šlo o jedenáctidenní let z programu Apollo na nízké oběžné dráze kolem Země, při němž se připravovala pozdější expedice na Měsíc a Cunningham zde zastával místo velitele lunárního modulu. Modul ovšem na Apollu zatím nebyl, jednalo se o cvičný let. Kabina s astronauty přistála na padácích poblíž Bermud v Atlantiku.[4].

Po skončení letů

Z NASA odešel 1. srpna 1971 do soukromé sféry, pracoval v řídících funkcích u několika společností v Houstonu. Roku 1974 absolvoval manažerský kurz při Harvard Business School a pracoval jako obchodník a investor. Roku 1977 vydal knihu The All-American Boys o jeho letech v NASA. Později vystupoval často v rozhlasu i jako veřejný mluvčí.

Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dvě děti.[5] Používal přezdívku Walt.

Zemřel v nemocnici v Houstonu 3. ledna 2023 ve věku bezmála 91 let, podle oznámení rodiny přirozenou smrtí.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 358. 
  2. ↑ a b c Last surviving Apollo 7 astronaut Walter Cunningham dies at 90. BBC News. 2023-01-04. Dostupné online [cit. 2023-01-04]. (anglicky) 
  3. ↑ Corsair 22 February 2006 — California Digital Newspaper Collection. cdnc.ucr.edu [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Ronnie Walter Cunningham, s. 305. 
  5. ↑ PEARLMAN, Robert Z. Astronaut Walt Cunningham, who test-flew Apollo 7 command module, dies at 90. Space.com [online]. 2023-01-03 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy