Vítečník sítinovitý

Jak číst taxoboxVítečník sítinovitý
alternativní popis obrázku chybí
Vítečník sítinovitý (Spartium junceum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusGenisteae
Rodvítečník (Spartium)
Binomické jméno
Spartium junceum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vítečník sítinovitý

Vítečník sítinovitý (Spartium junceum) je jediný druh rodu vítečník z čeledi bobovité. Je to metlovitý keř s oblými rýhovanými šedozelenými větvemi a velkými žlutými květy, rozšířený ve Středomoří a jihozápadní Asii. V ČR je zřídka pěstován jako okrasná rostlina.

Popis

Vítečník je opadavý metlovitý keř dorůstající výšky 1,5 až 3 metry. Listy jsou jednoduché, čárkovitě kopinaté, 5 až 20 mm dlouhé, střídavé a záhy opadávají, přičemž asimilační funkci zajišťují zelené větve. Větévky jsou prutovité, oblé, s okrouhlým průřezem, jemně rýhované, šedozelené. Květy jsou žluté, motýlovité, asi 2,5 cm dlouhé, v řídkých koncových hroznech. Kalich je asi 5 mm dlouhý, dvoupyský, horní pysk je rozštěpený až k bázi, spodní se 3 drobnými zuby. Pavéza je nazpět ohnutá. Člunek je vzhůru zakřivený, na vrcholu špičatý, delší než křídla. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Čnělka je zakřivená, s bliznou po čnělce sbíhající. Lusky jsou úzce podlouhlé, ploché, pukající 2 chlopněmi, 4 až 9 cm dlouhé, chlupaté a obsahují 5 až 18 lesklých hnědých semen.[1][2]

Rozšíření

Vítečník sítinovitý je rozšířen ve Středomoří a jihozápadní Asii, od Pyrenejského poloostrova po Krym a Sýrii, na pobřeží severní Afriky a na Kanárských ostrovech.[1][2] Roste jako součást středomořské keřové vegetace zvané makchie, na útesech, v roklích a na narušených místech.[3]

Obsahové látky a jedovatost

Vítečník obsahuje jedovaté chinolizidinové alkaloidy, zejména spartein. Z dalších těchto alkaloidů je přítomen cytisin, methyl cytisin, anagyrin a thermopsin. Jedovatá jsou zejména semena.[3][4]

Význam

Vítečník je v klimaticky příhodných oblastech světa pěstován jako okrasný keř a k ochraně půdy před erozí. Může se stát invazní rostlinou. Z větví se získávají vlákna podobná jutě. Květy poskytují vonnou silici. Vítečník má i medicínské využití, je však jedovatý.[3]

V České republice je vítečník poměrně zřídka pěstován jako okrasná dřevina. Je k vidění např. v Botanické zahradě UK Na Slupi a v Průhonickém parku.[5] Vyžaduje teplé chráněné polohy.[1][2]

Reference

  1. ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. ↑ a b c KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. ↑ a b c Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. 
  4. ↑ ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  5. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Externí odkazy