Vstavač bahenní

Jak číst taxoboxVstavač bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Vstavač bahenní (Orchis palustris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďvstavačovité (Orchidaceae)
Rodvstavač (Orchis)
Binomické jméno
Orchis palustris
Jacq.
Synonyma
  • Anacamptis palustris
  • rudohlávek bahenní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení vstavače bahenního

Vstavač bahenní (Orchis palustris) je až půl metru vysoká, vlhkomilná bylina kvetoucí koncem jara a počátkem léta fialově nachovými až růžovými květy. V české přírodě je velmi vzácný, je silně ohrožen vyhynutím. Celosvětově je ale řazen mezi málo dotčené druhy. Někdy bývá řazen pod názvem rudohlávek bahenní (Anacamptis palustris) do rodu rudohlávek (Anacamptis).[2][3]

Výskyt

Roste hlavně ve Středomoří, odkud se jeho areál rozkládá na sever po státy Beneluxu a jih Baltu, zasahuje až do západního Ruska. Východním směrem vyrůstá téměř v celé Evropě i Turecku a dále izolovaně v arelách v oblastech Kavkazu, Střední Asie, Blízkého východu i na Arabském poloostrově. Vyskytuje se také ve státech severní Afriky podél jižního pobřeží Středozemního moře.

V Čechách se vstavač bahenní v současnosti řídce vyskytuje ve středním a východním Polabí a jen ojediněle na Moravě okolo dolních toků Dyje a Moravy.[2][3][4][5]

Ekologie

Roste na vlhkých půdách bohatých na minerály a hlavně vápník, které jsou někdy až zasolené. Vyskytuje se především na slatiništích, mokrých až bahnitých loukách a podél rákosin u břehů rybníků a vodních příkopů.[3][4]

Popis

Detail květů

Vytrvalá bylina, jejíž lodyha je za květu vysoká 25 až 50 cm, v horní části je nafialovělá a vyrůstá z kulovité hlízy. Lodyha je porostlá třemi až sedmi, 1,5 až 2 cm širokými, šikmo odstávajícími listy, které se směrem vzhůru zmenšují.

Na konci lodyhy vyrůstají velké, fialově nachové až růžové květy s listeny v řídkém, sedmi až dvacetičetném klasu. Květy jsou na stopkách a mají šest okvětních lístků ve dvou přeslenech po třech. Vnější lístky, 7 až 15 mm dlouhé a 3 až 6 mm široké, se ohýbají směrem ven. Vnitřní postranní jsou kratší, sklání se k sobě a vytvářejí částečnou přilbu. Vnitřní střední lístek vytváří pysk, je tmavě skvrnitý a dělený do tří plytkých laloků nebo celistvý. Úzce válcovitá, téměř vodorovná, dozadu směřující ostruha je kratší nebo stejně dlouhá jako semeník.

Plodem je válcovitá tobolka s množstvím velmi drobných semen.[2][3][4][6]

Ohrožení

Vstavač bahenní patří k nejvzácnějším orchidejím rostoucí v České republice. Příčinami jeho ústupu jsou destrukce přirozených biotopů, které byly odvodněny a přeměněny na ornou půdu. Byl proto zařazen ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, mezi kriticky ohrožené druhy (§1, C1b).[2][7][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Orchis palustris [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 29.11.2011 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Orchis palustris, s. 408–409. 
  4. ↑ a b c RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Vstavač bahenní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.07.2007 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Anacamptis palustris [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  6. ↑ NEPRAŠ, Karel; KROUFEK, Roman; KUBÁT, Karel et al. Vstavač bahenní [online]. Oblastní muzeum v Litoměřicích, rev. 13-03-2009 [cit. 2017-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-10-2017. 
  7. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 18.10.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  8. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy