Vrchlického sady
Lokalita	Nové Město, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′4,04″ s. š., 14°26′2,39″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchlického sady (dříve nazývané „Velký park“, dnes často přezdívané „Pražský Sherwood“) s plošnou rozlohou 6,1 hektaru se rozkládají v nadmořské výšce 198 až 208 metrů mezi pražskými ulicemi Opletalova, Wilsonova, Bolzanova a Washingtonova (před budovou Hlavního nádraží).^[1]

Z podnětu hraběte Chotka byla ve třicátých letech devatenáctého století zřízena na barokních hradbách sadová promenáda, která vedla od ulice Žitné až k Poříčí. Byla lemována topoly, nacházely se zde kavárny obklopené keři a květinovými záhony. ^[2]

Kolem nově vystavěného nádraží císaře Františka Josefa I. (v roce 1871) byl založen Velký park, později pojmenován Městský velký park. Podle zahradního architekta Františka Josefa Thomayera byl pak v roce 1884 tento park rozšířen. V roce 1916 byl do čela zde se nacházejícího velkého květinového obrazce (v podobě městského znaku) umístěn pomník přírodovědce Jana Svatopluka Presla (viz dále). ^[2]

Počátkem dvacátého století byl park částečně revitalizován podle návrhu architekta Karla Skaláka. Rok po smrti Jaroslava Vrchlického byl (1913) park přejmenován na Vrchlického sady. ^[2]

Hala Hlavního nádraží, postavená v rozsahu let 1972 až 1977, zabrala velkou plochu bývalého parku. Další plochu "ukrojily": severojižní magistrála, parkoviště pro auta, metro a jeho výstupy, výdechy a přístupové cesty. ^[2]

V roce (2008) bylo možno ve Vrchlického sadech nalézt asi padesát druhů dřevin. Poblíž odbavovací nádražní haly se nacházela památná pavlovnie plstnatá s velkým obvodem kmene, jejíž památková ochrana byla zrušena roku 2002. Na jihu (u parkoviště) roste vysoký a široký platan javorolistý (obvod kmene kolem 350 cm). ^[2]

Od roku 1916 se na stále stejném místě nachází pomník přírodovědce Jana Svatopluka Presla. Pomník je tvořen obdélníkovým reliéfem s ženskou alegorickou postavou a je dílem sochaře Bohumila Kafky a architekta Josefa Gočára (z roku 1909).^[2]

Poblíž kubistického kiosku se nachází replika bronzového sousoší „Sbratření“ (1947–1950) od sochaře Karla Pokorného, jehož originál je od roku 1950 umístěn v České Třebové. Na sousoší se objímá český partyzán s rudoarmějcem.

Poblíž křižovatky ulic Opletalova a Bolzanova se nachází dřevěná prodejna tabáku a tiskovin z 20. let 20. století. V roce 1980 měla být prodejna zlikvidována, ale v následujícím roce byla prohlášena kulturní památkou a byla zrekonstruována do původního stavu. V roce 2008 byla prodejna opět natřena a zrekonstruována a sloužila původnímu účelu. Od roku 2017 je v kiosku směnárna.^[3]

Původní pomník byl odhalen 4. července 1928. Autorem sochy byl Albín Polášek a autorem návrhu pomníku pak architekt Bohumil Hübschmann. Původně pomník stával naproti historické budově Wilsonova nádraží v místech, kde se dnes nachází nová nádražní hala. Krátce poté, co Německo vyhlásilo válku USA (v prosinci roku 1941) německá okupační správa přikázala německému vojsku Wilsonovu sochu strhnout a zničit. Původní místo ve Vrchlického sadech, kde socha stávala bylo pak v letech 1972 až 1977 zastavěno novou nádražní halou.^[zdroj?]

Pro repliku původního pomníku prezidenta Woodrowa Wilsona bylo vybráno nové místo – poblíž křižovatky ulic Jeruzalémská a Opletalova. Socha je dílem trojice sochařů: Václav Frýdecký, Michal Blažek a Daniel Talavera. Podstavec pro sochu projektovala kancelář Hulec & Špička Architekti (Mikuláš Hulec, Daniel Špička). Slavnostní odhalení pomníku se uskutečnilo (70 let od zničení originálu) dne 5. října 2011.^[4]

• Kubistický kiosek ve Vrchlického sadech
• Wilsonova socha ve Vrchlického sadech
• Lesy, parky a zahrady v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchlického sady na Wikimedia Commons