PROFILPELAJAR.COM

Vrba velkolistá
	Vrba velkolistá (Salix appendiculata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales);
Čeleď	vrbovité (Salicaceae);
Rod	vrba (Salix);
Binomické jméno
	Salix appendiculata; Vill., 1789
Synonyma
	Salix grandifolia
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrba velkolistá (Salix appendiculata) je jedním z několika v České republice vzácných druhů rodu vrba, ve kterém je zařazen do podrodu Vetrix.

Rozšíření

Původem je tato rostlina z Evropy, těžiště svého rozšíření má v Alpách. Roste na východě Francie, na severu Itálie a ve Střední Evropě ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, České republice, Slovensku a Slovinsku. Vyrůstá na různých geologických podložích, především na vápencích a silikátech. Typická stanoviště jsou většinou severně orientované vlhké podhorské a horské roviny, okraje smrkových lesů a místa podél menších vodních toků, strže a soutěsky s horskými bystřinami. Snáší i přetržitě suchou půdu vykompenzovanou vysokou vzdušnou vlhkostí. Vyskytuje se od podhorských údolí až do nadmořské výšky okolo 2000 m.

V ČR se drobné lokality s vrbou velkolistou nacházejí až za obvodem souvislého areálu, vyrůstá pouze na několika malých plochách na Šumavě (kary nad Černým, Plešným a Prášilským jezerem) a na jedné v Novohradských horách.^[3]^[4]

Popis

Dvoudomý keř dorůstající v našich podmínkách do cca 2,5 m má hladkou, šedohnědou kůru se sotva znatelnými lištami. Letorosty jsou nažloutlé až červenohnědé, zpočátku pýřité později olysalé. Svrchu mírně svraskané listy mají nápadně velké srdčité palisty a řapíky, obé okolo 1 cm délky. Listové čepele, dlouhé i 12 cm a široké i 4 cm, jsou velice variabilního tvaru, kopinaté až obvejčité, nad středem nejširší, celokrajné nebo hrubě zubaté a obvykle zvlněné. Na lícní straně jsou lysé, živě zelené až tmavozelené, na rubu jsou téměř plstnaté, šedě zelené až namodrale zelené, s velkým počtem párů žilek (více než 10).

Vzpřímená květenství jsou válcovité jehnědy, do kterých jsou uspořádány jednopohlavné květy. Samčí jehnědy, dlouhé až 2,5 cm, mají květy s dvěma dlouhými tyčinkami s nitkami, jen na bázi mírně chlupatými, které jsou zakončené žlutými prašníky. Samičí květy jsou s hustě světle chlupatým semeníkem na stopce, ten je zakončen delší čnělkou s dvoulaločnou bliznou. Samčí jehnědy dozrávají před rozvitím listů, samičí současně s listy (v květnu až červnu).

Podpůrné listeny jsou u báze světlejší, na špičce tmavší, nektarová žláza je vejčitá. Květy jsou opylovány převážně hmyzem, jen málo větrem. Plodem je tobolka s chlopněmi srpovitě se ohýbajícími, uvnitř jsou drobná semena s chmýrem.^[3]^[4]^[5]^[6]

Hybridizace

Vrba velkolistá se často kříží, jako ostatně mnoho dalších druhů vrb, s příbuznými druhy, např. s vrbou jívou a vrbou ušatou. V místech jejího výskytu v Česku byli nalezeni jedinci s přechodnými znaky k vrbě ušaté, s kterou tam pravděpodobně vytváří hybridní roj.^[3]

Ohrožení

V České republice se vrba velkolistá vyskytuje pouze na několika málo místech a vyrůstá ve stále menším a menším počtu jedinců. Její úbytek je přičítán nevhodným přírodním podmínkám, častým sesuvům půdy, lavinám i okusu zvěře. Proto byla zařazena v "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2000 mezi druhy kriticky ohrožené a "Vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb." mezi druhy silně ohrožené.^[3]^[7]^[8]

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ HRONEŠ, Michal. BioLib.cz: Vrba velkolistá [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 14.02.2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Salix appendiculata [online]. BOTANY.cz, rev. 17.07.2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Dendrologie.cz: Salix appendiculata [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2011-12-29]. Dostupné online.
↑ AtlasRostlin.cz: Salix appendiculata [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2011-12-29]. Dostupné online.
↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Vrba velkolistá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-12-29]. S. 136. Dostupné online.
↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2011-12-29]. Dostupné online.
↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs, 2001 [cit. 2011-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.