PROFILPELAJAR.COM

Kosmická loď Voschod
Kosmická loď Voschod
	Kosmická loď Voschod
Základní údaje
Výrobce	OKB-1
Země původu	Sovětský svaz
Provozovatel	Sovětský kosmický program
Použití	vícečlenná posádka, výstup do kosmického prostoru
Technické specifikace
Typ	kosmická loď k přepravě posádky
Nosná raketa	Voschod
Životnost	14 dní (reálně 1 den)
Startovní hmotnost	5320–5682 kg
Kapacita posádky	až 3 kosmonauti
Délka	5 m
Průměr	2,43 m
Objem	2,8 m³ (obyvatelný)
Motory	1× hlavní brzdný TDU-1 (AK20F/TG-02); 1× záložní brzdný (tuhé palivo)
Oblast působení	LEO
Výrobní specifikace
Stav	vyřazena
Vypuštěno	5
První start	6. října 1964; Kosmos 47
Poslední start	22. února 1966; Kosmos 110
Související zařízení
Odvozeno z	Vostok (kosmická loď)

Voschod (rusky Восход; "východ slunce") byla vesmírná loď zkonstruována Sovětským svazem pro kosmické lety s lidskou posádkou. Jednalo se o následníka programu Vostok, díky němuž vzlétl do vesmíru první člověk. Hlavním konstruktérem byl Sergej Koroljov a cílem bylo vytvoření lodi schopné pojmout vícečlennou posádku. V rámci programu se uskutečnily dva lety s lidskou posádkou a též výstup do kosmického prostoru. Vypouštěny byly stejnojmennou raketou Voschod.^[1] Původně plánované další lety Voschod 3 až 6 byly zrušeny. Na program Voschod navázal program Sojuz.

Okolnosti vzniku programu

V únoru 1964 šéf SSSR Nikita Sergejevič Chruščov rozhodl o zrušení plánovaných letů jednomístných Vostoků, protože měl obavy z možného úspěchu připraveného amerického programu Gemini, který by Sovětům vzal jejich prvenství v soutěži o vesmír. Dopisem z 4. února 1964 dostal Sergej Koroljov příkaz k využití vyrobených, nepoužitých lodí Vostok pro let třech kosmonautů. Chruščov vyslovil požadavek, aby let této trojice byl uskutečněn do oslav VŘSR v listopadu téhož roku. Koroljov nemohl v 9 měsících zkonstruovat a vyzkoušet loď novou, musel upravit Vostoky, které měl ve své továrně v Podlipkách.^[2]

Popis lodi

Základní vlastnosti a specifikace lodi byly obdobné jako u Vostoku, nicméně kabina Voschodu byla výrazně modifikována. Aby bylo možno vtěsnat 3 kosmonauty do prostoru návratového modulu, bylo nutno odstranit původní rozměrné katapultovací křeslo Vostoku a nahradit ho lehkými anatomickými sedačkami s hydraulickými tlumiči. Ty byly v lodi Voschod 1 celkem 3 ve Voschodu 2 celkem 2. Oproti Vostoku byly sedačky pootočeny o 90°, což znamenalo, že hlavní ovládací panel lodi a navigační přístroj VZOR se tak ocitnuli po pravé straně kosmonautů a jejich využití nebylo příliš pohodlné. Navíc byl vnitřní prostor lodi byl tak těsný, že posádka nemohla letět v ochranných skafandrech a měla oblečeny jen lehké sportovní oděvy. V lodi Voschod 2 určené k letu 2 kosmonautů bylo opět skafandrů použito, neboť úkolem letu bylo provést výstup do volného kosmického prostoru. K jeho zabezpečení byla loď Voschod 2 vybavena nafukovací přechodovou komorou Volga o hmotnosti 250 kg, průměru 700 mm a výšce 770 mm ve složeném stavu. Po dosažení oběžné dráhy došlo k nafouknutí komory na délku 2,5 m, vnitřní průměr 1 m a vnější průměr 1,2 m.

Díky absenci katapultovacího křesla, resp. jakéhokoliv dalšího záchranného prostředku, neexistoval žádný způsob, jak v případě závady na nosné raketě zajistit záchranu osádky. Rovněž absence skafandrů u lodi Voschod 1 znamenala značné riziko, protože v případě dehermetizace kabiny by tato událost znamenala téměř jistou smrt posádky. V případě programu Voschod se tak jednalo o historicky nejriskantnější lety kosmických lodí. To byl rovněž důvod, proč byl tento program ukončen již po 2 letech a přednost dostal následný program mnohem vyspělejší kosmické lodi Sojuz.

Protože kosmonauté již museli přistávat přímo v kabině, tak byl modifikován i padákový systém kabiny, ten byl nově třístupňový a sestával z výtažného brzdícího a dvou hlavních padáků, které by samy o sobe zpomalily rychlost dopadu kabiny na 7 m/s oproti původní rychlost dopadu 8 - 10 m/s u Vostoku. Protože i tak byla tato rychlost příliš vysoká, došlo k doplnění raket pro měkké přistání. Ty byly umístěny v lanoví hlavního padáku a byly zapalovány ve výši 1 m nad zemí. Díky nim byla rychlost dopadu snížena až na 0,15 m/s.

Protože se Voschod oproti kosmické lodi Vostoku pohyboval na vyšších drahách a v případě poruchy brzdného systému nebylo možné spoléhat na samovolné zbrzdění v důsledku tření kabiny o vrchní vrstvy atmosféry, byla loď doplněna záložním brzdícím motorem na tuhé pohonné látky. Ten byl umístěn na předku návratové kabiny a jeho délka byla 0,6 m, průměr 0,3 m a hmotnost 143 kg. K zabezpečení návratu kabiny umožňoval provedení brzdného manévru se změnou rychlosti o 60 m/s.

Další odlišnost Voschodu oproti Vostoku spočívaly v rozšíření kapacity systému regenerujícího atmosféru uvnitř lodi a zvýšení průtoku klimatizačního systému z 50 l/min na 180 l/min. V kabině byl doplněn i malý televizní monitor, jehož pomocí bylo možné sledovat oddělení posledního stupně rakety i jejího okolí za přístrojovým oddílem. Rovněž byla využívána pro monitorování výstupu kosmonauta v rámci mise Voschod 2. Došlo také ke zlepšení stability kabiny pro případ přistání na vodní hladině.

Specifikace lodi Voschod

Celková hmotnost lodi Voschod 1: 5320 kg
Celková hmotnost lodi Voschod 2: 5682 kg
Celková Délka: 5,0 m
Průměr (max.): 2,43 m
Výdrž: zásoby pro 14denní let, reálně 1 den

Návratový modul (Voschod SA - Spuskayemay apparat, rovněž nazývaný "Sharik" ):

Osádka lodi Voskchod 1: 3 kosmonauté ve sportovních kombinézách
Osádka lodi Voskchod 2: 2 kosmonauté ve skafandrech umožňujících výstup do kosmického prostoru
Průměr sférické kabiny: 2.3 m
Obyvatelný prostor: 2,8 m³
Hmotnost: 2900 kg
Hmotnost tepelného štítu: 837 kg
Hmotnost padákového systému: 151 kg
Výtažný padák vystřelován ve výši: 5 km
Hlavní padák vystřelován ve výši: 3 km
Přetížení při balistickém návratu: až 8 g (78 m/s²)

Přístrojový modul (Voschod PA - Priborniy otsek):

Délka: 2,25 m
Průměr: 2,43 m
Hmotnost: 2300 kg
Orientační systém RCS:
- Počet trysek: 16 trysek po 5 N (8 + 8 pro automatický resp. manuální režim. Vždy 2 pro bočení a klopení, 4 pro rotaci)
- Pracovní tlak: 4 atm
- Pracovní medium: plynný Dusík (N₂)
- Pracovní medium: 20 kg uložený v 12 tlakových nádobách (5 + 5 + 2 v primární, sekundární a rezervní části)
Hlavní pohon typu TDU-1 (motor typ S5.4):
- Hmotnost systému vč. paliva: 397 kg
- Tah: 1 x 15,83 kN + 4 vývody spalin pro vektorování tahu
- Pracovní tlak: 5,6 MPa
- Směšovací poměr: 3,07
- Systém dodávky paliva: turbočerpadly s otevřeným cyklem
- Pracovní látky: RFNA/amine
- Množství paliva: 275 kg
- Specifický impuls Isp: 266 s (2,61 kN·s/kg)
- Doba chodu: 1 minuta (typický zážeh 42 sekund)
- Manévrovací schopnost - delta v: 155 m/s
Elektrický systém: Baterie
Průměrná spotřeba: 0,20 kW
Celková kapacita baterií: 24,0 kW·h

Záložní brzdný modul:

Délka: 0,60 m
Průměr: 0,25 m
Hmotnost 143 kg
Tah motoru: 118 kN
Palivo: pevné
Hmotnost paliva: 87 kg
Specifický inpuls Isp: 224 s (2,20 kN·s/kg)
Manévrovací schopnost - delta v: 60 m/s

Nafukovací přechodová komora - jen Voschod 2:

Délka ve složeném stavu: 0,74 m
Průměr ve složeném stavu: 0,77 m
Délka po nafouknutí: 2,5 m
Vnější průměr po nafouknutí: 1,2 m
Průměr průlezu: 70 cm
Hmotnost: 250 kg
Vnitřní objem: 2.5m³

Přehled letů

Let	Datum vzletu	Datum přistání	Popis
Kosmos 47	6. říjen 1964		Nepilotovaný let s lodí Voschod.
Voschod 1	12. říjen 1964	13. říjen 1964	První let vícečlenné posádky.
Kosmos 57	22. únor 1965		Nepilotovaný testovací let - neúspěšný.
Voschod 2	18. březen 1965	18. březen 1965	První výstup do kosmického prostoru.
Kosmos 110	22. únor 1966	16. březen 1966	22 denní let bez lidské posádky.

Nepilotované lety

Kosmos 47 - zkušební loď s kódovým označením 3KV a továrním číslem No.2 odstartovala 6. října 1964 a až po dosažení oběžné dráhy byla pojmenována Kosmos 47. Na palubě měla dvě figuríny. Přistála jen s drobnými problémy 7. října. Druhý den byla kabina dopravena zpět ke kontrole do haly na kosmodromu.^[3]
Kosmos 57 - další zkušební loď s úpravami, proto označení 3KD - No.1. Odstartovala s figurínou kosmonauta, dostala se na dráhu 165 až 427 km, ovšem chybou pokynů ze dvou kontrolních stanic omylem spustil destrukční systém a loď byla zničena.^[4]
Kosmos 110 - zkušební let připravený Koroljovem ještě před svou smrtí. Vylepšená loď Voschod No.5 odstartovala 22. února 1966, na oběžné dráze byla přejmenována na Kosmos 110. Na palubě byli dva psíci Větřík a Uhlík, kteří byli podrobeni pokusům s odlišnou stravou. Let trval do 16. března 1966 a psi se dostali na Zem živí.

Ukončení programu

Protože se Američanům dařil program Gemini, byly Voschody označeny za technicky přežité, další připravené lety byly zástupcem předsedy Rady ministrů SSSR Smirnovem 10. května 1966 zrušené a všechny síly Sověti věnovali lodím Sojuz.^[5]

Odkazy

Reference

↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 318.
↑ TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola Loď ušitá horkou jehlou, s. 161.
↑ TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola Sardinky v konzervě, s. 194.
↑ Kosmické skandály, s. 215
↑ Kosmické skandály, s. 264