Alexej Archipovič Leonov
Kosmonaut CPK
Státní příslušnost	SSSR/Rusko Rusko
Datum narození	30. května 1934
Místo narození	Listvjanka, Kemerovská oblast, SSSR
Datum úmrtí	11. října 2019 (ve věku 85 let)
Místo úmrtí	Hlavní vojenská nemocnice N. N. Burděnka
Předchozí zaměstnání	Stíhací pilot
Hodnost	Generálmajor Sovětských vzdušných sil
Čas ve vesmíru	7 dní, 0 hodin a 33 minut[1][2]
Kosmonaut od	7. března 1960
Mise	Voschod 2, Sojuz 19
Kosmonaut do	19. prosince 1985
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Archipovič Leonov (rusky Алексей Архипович Леонов; 30. května 1934 Listvjanka, Kemerovská oblast – 11. října 2019 Moskva^[3][4]) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti. V roce 1965 byl (jako 11. sovětský kosmonaut ve vesmíru) členem posádky letu kosmické lodi Voschod 2 a vystoupil jako první člověk do volného prostoru. Zúčastnil se také sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo.

Narodil se v malé vesničce na Sibiři jako osmý z devíti dětí. Na konci 30. let 20. století, během stalinských čistek byl jeho otec zatčen a jeho matka s dětmi byla jako manželka nepřítele lidu vystěhována z domu a ocitla se bez prostředků na ulici. Otec byl později propuštěn a po válce se rodina přestěhovala do Kaliningradu.^[5] V roce 1953 odešel na výzvu Komsomolu do čugujevského vojenského leteckého učiliště u Charkova. Odtud odešel v roce 1957 k pluku,^[6] kde brzy získal leteckou kvalifikaci Vojenský letec 3. třídy a Instruktor výsadkových jednotek. Poté byl vybrán k výcviku první dvacítky budoucích sovětských kosmonautů. V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovem a dalšími. Přitom dál létal u svého pluku.^[7]

Brzy po svém návratu z prvního kosmického letu se na podzim 1965 zúčastnil Astronautického kongresu v Řecku.^[8] Poté zavítal i do Prahy, kde mimo jiné vystoupil i v Československé televizi. V Československu byl ještě několikrát, později se zúčastnil podobných kongresů i v dalších zemích světa. V roce 1967 absolvoval studium na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Zapojil se do programu Interkosmos, byl ve skupině kosmonautů Sovětského svazu připravovaných k letu na Měsíc.^[6]

V roce 1973 byl jmenován do čela nově zřízené Všesvazové rady pro komplex GTO,^{[pozn. 1]} což byl orgán podporující rozvoj tělesné výchovy (Spartakiády národů, Vesnické hry, plnění odznaků GTO) v Sovětském svazu.^[9]

V letech 1976–1982 byl zástupcem náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.

V roce 2004 stále patřil k ruským celebritám. Měl k dispozici Mercedes s řidičem a policisté salutovali, jakmile zahlédli jeho registrační značku s čestným číslem 0011.^[10] Do důchodu odešel v roce 1991 v hodnosti generálmajora. Byl známý svou zálibou v malířství a na několika výstavách svá díla s motivy vesmíru^[6] předvedl. Byl otcem dvou dětí.

Oba lety začínaly na kosmodromu Bajkonur a měly končit přistáním kabiny na padácích na území Kazachstánu.

• Voschod 2 (18. března 1965 – 19. března 1965)
• Sojuz 19 (15. července 1975 – 24. července 1975)

18. března 1965 při letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru.^[2] Vzdálil se od lodě připoutaný lanem na vzdálenost 5,35 metru.^[7] Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund,^[7] z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít.^[11][12] Spolu s ním letěl velitel lodě kosmonaut Pavel Běljajev, Leonov měl funkci druhého pilota.

O deset let později se v roce 1975 jako velitel lodi zúčastnil společného kosmického experimentu lodí Apollo ASTP a Sojuz 19 EPAS na oběžné dráze okolo Země ve dnech 15. až 24. července 1975. Projekt se uskutečnil pod názvem „Apollo Sojuz Test Project“ (ASTP). V Československu byl projekt mediálně známější jako Sojuz-Apollo. V Sojuzu 19 s ním letěl Valerij Kubasov, v Apollu se setkali s americkými astronauty Thomasem Staffordem, Donaldem Slaytonem a Vancem Brandem.^[13] V rámci přípravy na let pobýval i ve Spojených státech amerických.

• Ve vzpomínkové knize Two Sides of the Moon, která vyšla v roce 2004 a kterou napsal společně s americkým kolegou, astronautem Davidem Scottem, se Leonov věnoval i nejasnostem okolo Gagarinovy smrti.^[12]
• Alexej Leonov se jmenuje fiktivní sovětská vesmírná loď v románu A.C.Clarka 2010: Druhá vesmírná odysea.
• Ruský film Время первых (Vremja pěrvych, česky První ve vesmíru, 2017) pojednává o výstupu Leonova do vesmírného prostoru.^[14]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Archipovič Leonov na Wikimedia Commons