Vojtěch Matyáš Jírovec, v zahraničí známý jako Adalbert Gyrowetz, také Gyrowez či Gürovetz (20. února1763České Budějovice[1] – 19. března1850Vídeň[2]) byl český skladatel období klasicismu působící převážně v zahraničí.[3] Bývá často uváděn jako rakouský skladatel českého původu. Od roku 1807 je čestným občanem Českých Budějovic.[4] V Českých Budějovicích a v Brně je po něm pojmenována ulice.[5][6]
Poté studoval filozofii a práva na pražské univerzitě, ale pro nedostatek prostředků se vrátil domů a stal se sekretářem hraběte Františka z Fünfkirchenu. V té době hrál také v zámecké kapele a také pro ni komponoval. Velký úspěch měly zejména jeho symfonie.
Na doporučení a s finanční podporou hraběte Troyera odcestoval do Vídně, kde se stal členem kruhu nejlepších vídeňských skladatelů Dittersdorfa, Haydna a Mozarta. Mozart dokonce v roce 1785 ve Vídni provedl jednu z jeho symfonií. Získal místo jako tajemník a učitel hudby u římského knížete Ruspoliho s nímž procestoval Itálii a měl možnost uplatnit své umění v Benátkách, Bologni a v Římě. Stal se i čestným členem Filharmonické společnosti v Bologni. Finančně se osamostatnil, vystoupil ze služeb hraběte a dva roky žil v Neapoli, kde studoval kontrapunkt u Nicoly Saly.
Odtud odcestoval do Paříže, ale záhy uprchl před revolucí roku 1789 do Londýna. V Londýně žil tři roky a vzhledem ke svým známostem ve šlechtických kruzích pomáhal stárnoucímu Haydnovi uchytit se v londýnské společnosti. Po krátké návštěvě Čech se vrátil do Vídně, kde se v roce 1804 stal ředitelem dvorních divadel. Mezi jeho povinnosti patřilo i to, že musel každý rok zkomponovat operu a balet.
Roku 1827 odešel do výslužby a komponoval již pouze výjimečně, neboť posluchači pomalu ztráceli o jeho dílo zájem. V této době sepsal také svůj vlastní životopis, který vyšel ve Vídni roku 1848. Vyšel i česky v roce 1940 v Topičově nakladatelství.
Jeho hudba je svým charakterem podobná hudbě Josepha Haydna a W. A. Mozarta, na rozdíl od nich však brzy upadla v zapomnění. Ještě za jeho života si pro své konzervativní názory (a to nejen na hudbu) vysloužil přezdívku „Božský šosák“.
Zkomponoval na 60 symfonií, 40 klavírních sonát, 20 mší a mnoho dalších chrámových skladeb. Psal písně i na české texty a jeho chrámové skladby jsou v českých kostelích dodnes uváděny pro svou melodickou i technickou přístupnost.
↑Sterbebuch Wien / 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten 1841–1855, snímek 154, záznam o úmrtí [online]. Matricula Online [cit. 2022-08-08]. Dostupné online.
↑ KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918. www.libri.cz [online]. [cit. 2007-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.
↑ Čestní občané Českých Budějovic | Oficiální stránky statutárního města České Budějovice. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online.
↑ Názvy budějovických ulic | Oficiální stránky statutárního města České Budějovice. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online.
↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
Literatura
Kennedy, Michael and Bourne, Joyce, Eds. Oxford Concise Dictionary of Music. Fourth Edition, 1996, Oxford University Press. ISBN0-19-860884-5 (anglicky)