Vojtěch Babenberský
rakouský markrabě
Narození	985
Úmrtí	26. května 1055 (ve věku 69–70 let) Melk
Pohřben	klášter Melk
Manželka	Frozza Orseolo
Potomci	Leopold Arnošt Babenberský
Dynastie	Babenberkové
Otec	Leopold I. Babenberský
Matka	Richardis ze Sualafeldgau
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Babenberský zvaný Vítězný (německy Adalbert der Siegreiche, 985^? – 26. května 1055, Melk) byl hrabě ze Schweinachgau a z Künziggau a posléze rakouský markrabě. Pro svůj diplomatický um získal pověst velkého politického stratéga,^[1] Ota z Freisingu jeho osobou začíná svou Babenberskou kroniku.

Narodil se jako poslední syn markraběte Leopolda I. a Richardis ze Sualafeldgau. Roku 1018 po smrti staršího bezdětného bratra Jindřicha získal markraběcí titul. Jeho druhou chotí se stala Frozza, dcera benátského dóžete Oty Orseola. Frowizin bratr Petr Orseolo se roku 1038 stal králem Uherska a v následujících letech svou politikou proti sobě poštval císaře, místní magnáty a královnu vdovu.^[2] Roku 1041 jej ze země vyhnali a Petr našel azyl na Vojtěchově dvoře.^[3]

Na podzim 1041 se konal říšský sněm, kde se Petr Orseolo podal císaři stejně jako český kníže Břetislav I., jeho dosavadní spojenec, kterému Vojtěchův syn Leopold obsadil blíže nespecifikovanou pevnost v pomezí. Všichni zúčastnění se společně pak rozhodli k úderu proti novému uherskému králi Samuelovi, který v tutéž dobu nečekaně zaútočil na Vojtěchovu Východní marku. Vojtěch společně se synem Leopoldem útok odrazil.^[4] Boje o Uhry pokračovaly s přestávkami až do roku 1044, kdy se Petr Orseolo se vrátil na čas zpět na uherský trůn.

Markrabě Vojtěch v prosinci roku 1043 přišel o syna Leopolda, velkého hrdinu uherských válek.^[5] Roku 1050 se podílel na výstavbě opevnění rozbořeného Hainburgu a když roku 1055 umíral, patřili Babenberkové k nejmocnějším rodům v tehdejším Bavorsku.^[1] Jeho nástupcem se stal druhorozený syn Arnošt, který pokračoval v tradičním spojenectví s císařským dvorem.

• LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
• POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Babenberský na Wikimedia Commons

Rakouští panovníci
Markrabata
Babenberkové	Leopold I. • Jindřich I. • Adalbert • Arnošt • Leopold II. • Leopold III. • Leopold IV. • Jindřich II. (do 1156)
Vévodové
Babenberkové	Jindřich II. (od 1156) • Leopold V. • Fridrich I. • Leopold VI. • Fridrich II.
Přemyslovci	Vladislav • Přemysl Otakar II.
Zähringové	Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský
Habsburkové	Rudolf I. • Albrecht I. • Rudolf III. • Fridrich I. • Leopold I. • Albrecht II. • Ota • Rudolf IV. • Albrecht III. • Leopold III. • Vilém • Albrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav Pohrobek • Leopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV. • Fridrich V. • Zikmund • Albrecht VI. (do 1453)
Arcivévodové
Habsburkové	Albrecht VI. (od 1453) • Fridrich V. • Maxmilián I. • Karel I. • Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf VI. • Matyáš • Ferdinand II. • Ferdinand III. • Leopold I. • Josef I. • Karel II. • Marie Terezie
Habsbursko-lotrinská dynastie	Josef II. • Leopold II. • František I. Rakouský (do 1804)
Císařové
Habsbursko-lotrinská dynastie	František I. Rakouský (od 1804) • Ferdinand I. • František Josef I. • Karel I.
rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně