Vlnožil užovkový

Jak číst taxoboxVlnožil užovkový
alternativní popis obrázku chybí
Vlnožil užovkový
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Čeleďkorálovcovití (Elapidae)
Rodvlnožil (Laticauda)
Binomické jméno
Laticauda colubrina
(Schneider, 1799)
Rozšíření vlnožila užovkového (červeně vyznačeno)
Rozšíření vlnožila užovkového (červeně vyznačeno)
Rozšíření vlnožila užovkového (červeně vyznačeno)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlnožil užovkový (Laticauda colubrina) je mořský had z čeledi korálovcovitých (Elapidae).

Popis

V rámci rozměrů se u tohoto hada objevuje pohlavní dimorfismus: samice váží v průměru kolem 1800 g a měří 150 cm, hmotnost samců naopak činí asi jen 600 g a délka těla nepřesahuje 100 cm. Tělo je modře až šedě zbarvené, zespod žluté či krémové. Několik desítek tmavých pásků vytváří na těle kroužkovaný vzor, díky němuž může docházet mj. k záměnám s neškodnou rybou hadařem příčnopruhým. Hlavu zdobí charakteristické žluté znaky, jež hadovi vynesly anglické obecné jméno (yellow-lipped sea krait).[2]

Podobně jako ostatní korálovcovití, i vlnožil je vybaven silným neurotoxickým jedem (LD50 subkutánně činí v případě myši 0,45 mg/kg tělesné hmotnosti).[3]

Výskyt

Vlnožil užovkový je rozšířen ve vodách Indo-Pacifiku, a sice od pobřeží východní Indie a Andamanských ostrovů až po ostrovy jihozápadního Tichého oceánu. Byl nalezen v širokém spektru mořských stanovišť, loví však typicky v mělkých pobřežních vodách.[4] Navzdory svému způsobu života tráví vlnožilové značné množství času také na souši, kde se rozmnožují, kladou vejce, tráví potravu a svlékají kůži. Dovedou dokonce šplhat i na stromy.[2]

Potrava

Vlnožil pátrá po potravě

Vlnožilové užovkoví patří spíše mezi potravní specialisty, loví – byť ne zcela striktně – především holobřiché ryby. tj. například murény, hadaře či úhořovce. Určitá potravní specializace se objevuje i napříč pohlavími, kdy se samice soustředí zvláště na větší druhy úhořovců, zatímco samci na menší murénovité. Tyto potravní preference mohou být spřaženy s výrazným pohlavním dimorfismem vlnožilů.[2] Zajímavostí je, že koevoluce mezi vlnožily a jejich kořistí mohla u některých holobřichých vyústit ve zvýšení rezistence vůči hadímu jedu. Například murény rodu Gymnothorax původem z Karibiku, kde se vlnožilové nevyskytují, uhynuly po aplikaci jedu o dávce pouhých 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti; naopak murény z Nové Guineje tolerovaly mnohonásobně vyšší dávky jedu (až 75 mg/kg).[5]

Ohrožení

IUCN považuje vlnožila užovkového za málo dotčený druh.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laticauda colubrina na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c WRIGHT, E. Colubrine or yellow-lipped sea krait [online]. ADW, 2011 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ LEVEY, Harold A. Toxicity of the venom of the sea-snake, Laticauda colubrina, with observations on a Malay ‘folk cure’. Toxicon. 1969-05-01, roč. 6, čís. 4, s. 269–276. Dostupné online [cit. 2023-09-01]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(69)90095-6. 
  4. ↑ a b Lane, A., Guinea, M., Gatus, J. & Lobo, A. 2010. Laticauda colubrina. The IUCN Red List of Threatened Species 2010: e.T176750A7296975. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2010-4.RLTS.T176750A7296975.en. Accessed on 01 September 2023.
  5. ↑ HEATWOLE, Harold; POWELL, Judy. Resistance of eels (Gymnothorax) to the venom of sea kraits (Laticauda colubrina): a test of coevolution. Toxicon. 1998-05-08, roč. 36, čís. 4, s. 619–625. Dostupné online [cit. 2023-09-01]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/S0041-0101(97)00081-0. 

Externí odkazy