Vlastimil Hela

Vlastimil Hela
Vlastimil Hela na Novotného lávce v Praze při křtu knihy „Umění psychické odolnosti“
Vlastimil Hela na Novotného lávce v Praze při křtu knihy „Umění psychické odolnosti“
Narození19. února 1956 (68 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo[1]
Vzděláníinženýr v oboru lékařské elektroniky[1]
Povoláníamatérský historik, konzultant, osobní kouč manažerů a lektor v oblasti rozvoje lidského potenciálu[1]
Znám jako„vrchní čert“ Keltského telegrafu[p. 1]
TitulIng.[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastimil Hela (19. února 1956[2] v Uherském Hradišti[1]) je spisovatel a publicista.[2] Pochází ze Slovácka a je inženýrem v oboru lékařské elektroniky.[3] Je autorem regionálních historických monografií a publikací (viz níže).[2] Vlastimil Hela působí již dvacet let[3] jako osobní mentální kouč manažerů a lektor.[2] Vede semináře o leadershipu, organizaci času, zvládání stresu a komunikaci se zákazníky.[2] Pomáhá firmám a společnostem při řešení změn i zlepšování týmové práce.[3] Při své práci využívá nových poznatků z psychologie, výzkumu lidského mozku jakož i svých dlouholetých osobních zkušeností.[2] Publikuje v měsíčníku (časopise) Regenerace. Je hlavním koordinátorem („vrchním čertem“) tzv. Keltského telegrafu.[2] [p. 1]

Publikační činnost

Odkazy

Poznámky

  1. a b Akce „Keltský telegraf“ se koná každoročně na první jarní sobotu kolem jarní rovnodennosti.[2] Autorem myšlenky Keltského telegrafu je Jiří Kuchař.[2] Ohně na kopcích postupně zapalované skupinami dobrovolníků šíří světelný a ohňový signál postupně napříč celou Českou republikou.[2] Smyslem tzv. Keltského telegrafu je propojit (pomocí světelného signálu) vyvýšená místa v krajině s těmi, kteří se vlastního „telegrafování“ účastní.[4] Jde o „oživení“ staré techniky, která využívala ohňů k přenosu informace (zpráv) z „kopce na kopec“.[4] V České republice (ale i jinde po Evropě) tuto techniku zdokonalily právě keltské kmeny.[4] Takováto technika „přenosu informací“ se používala ještě např. ve středověku, ale to už na vrcholcích kopců byly zbudovány strážní hrady anebo tvrze.[4] Lidé, kteří se účastní Keltského telegrafu mají šanci vzdát s příchodem jara předáváním světla jistý symbolický „hold Zemi“ a navíc při tom mohou zažít jindy těžko opakovatelný večer s prožitkem mystéria noční krajiny.[4] O signální místa na vrcholech kopců se starali lidé - mezi Kelty se pro ně vžilo označení „čerti“.[4] Dle toho jsou označování i současní účastníci „keltského telegrafování“.[4] Komunita těchto „čertů“ je otevřená a mohou se do ní „připojit“ i další dobrovolní zájemci na dalších kopcích a trasách nejen v České republice, ale např. i na Slovensku.[4] Celkovou snahou je, aby se kopce propojily „do tras“ a aby bylo možno předávat světelný signál z „kopce na kopec“.[4]

Reference

  1. a b c d e Vlastimil Hela (Narozen 19. 2. 1956 v Uherském Hradišti. Ing., obor lékařská elektronika, též amatérský historik. Konzultant, osobní kouč manažerů a lektor v oblasti rozvoje lidského potenciálu. (Identifikační číslo: mzk2010572941) [online]. Databáze autorit, Autoritní záznam [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j BRZÁKOVÁ, Pavlína. Tajemství bohyní na Žítkové (Rozhovor "O zázracích" se spisovatelem Vlastimilem Helou). Regenerace. Únor 2018, roč. XXVI, čís. 2, s. 5, 6, 7. 
  3. a b c Vlastimil Hela (narozen 19. 2. 1956 v Uherském Hradišti) - životopis [online]. www.databazeknih.cz [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i Co je to Keltský telegraf? [online]. www.keltskytelegraf.cz [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  5. Ty jsi moje vstupenka do Nirvány [online]. Databáze NK ČR [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  6. Hey Joe!: rekonstrukce skutečného příběhu amerického letce sestřeleného nad Bílými Karpaty 29. srpna 1944 [online]. Databáze NK ČR [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  7. Umírali i za naši svobodu, nezapomínáme--: letecká bitva nad Bílými Karpaty z 29. srpna 1944: fakta, fotografie, příběhy [online]. Databáze NK ČR [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  8. Tajemství bohyní na Žítkové: součástí knihy je kompletní původní text Josefa Hofera Bohyně na Žitkové z roku 1913 [online]. Databáze NK ČR [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  9. Návrat žítkovských bohyní [online]. Databáze NK ČR [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy