Vladislav Brdlík

Vladislav Brdlík
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1933 – 1939
Čs. ministr zemědělství
Ve funkci:
1920 – 1921
PředchůdceKuneš Sonntag
NástupceFrantišek Staněk
Čs. ministr pro zásobování lidu
Ve funkci:
1921 – 1921
PředchůdceLeopold Průša
NástupceAntonín Srba
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
SNJ
Narození26. července 1879
Žirovnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. ledna 1964 (ve věku 84 let)
Akron
USAUSA USA
RodičeJosef Brdlík
Profesepedagog, politik, agronom, profesor, učitel a vysokoškolský učitel
CommonsVladislav Brdlík
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav Brdlík (26. července 1879 Žirovnice[1] – 28. ledna 1964 Akron, USA) byl zemědělský odborník, vysokoškolský pedagog, politik, ministr československé vlády.

Životopis

Školy

Narodil se v Žirovnici v rodině josefa Brdlíka a Aloisie, rozené Vincencové.[2] Jeho otec Josef Brdlík (1848–1932) tam měl vlnařskou továrnu a působil jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady ve Vídni.[3] Vladislav Brdlík maturoval na reálce v Praze, pak následovala vysokoškolská studia. Vystudoval chemické inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde později dosáhl titulu doktora technických věd, na stejné vysoké škole se habilitoval v oboru zemědělské správovědy, stejný obor studoval i na univerzitě ve Vratislavi. Následovaly ještě tři roky na univerzitách v Německu, Nizozemsku a v Anglii. Po dokončení studií podnikl studijní cestu kolem světa.

Učitel

V roce 1910 se stal soukromým docentem, začal vydávat odbornou revue Zemědělský archiv. 27. ledna roku 1912 byl na České technice jmenován mimořádným profesorem.[4] Záhy po vzniku republiky v roce 1919 se stal řádným profesorem zemědělské ekonomiky na Vysoké škole zemědělské a lesního inženýrství při ČVUT v Praze.

Politik a ministr

V letech 1920–1921 byl ministrem zemědělství a roku 1921 byl jmenován ministrem pro zásobování lidu. Podílel se na přípravě pozemkové reformy. Velmi aktivně se zapojil do práce technicko-ekonomické badatelské instituce Masarykovy akademie práce, kde vykonával funkci místopředsedy (vicepresidenta),[5] byl členem národohospodářského ústavu Akademie věd a umění, místopředsedou Zemědělské jednoty ČSR a odborné funkce zaujímal i v zahraničních organizacích. Kromě jiného byl i účastníkem mírové konference v Paříži 1919.

V letech 1922–1924 byl děkanem a v roce 1924–1925 rektorem ČVUT. Od roku 1926 do roku 1934 byl viceguvernérem Národní banky Československé. Po parlamentních volbách v roce 1929 získal mandát poslance Národního shromáždění ČSR za agrární stranu. Křeslo ale nabyl až jako náhradník roku 1933 poté, co zemřel poslanec Josef Kalaš. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení senátu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[6][7][8]

V emigraci

V roce 1948 emigroval do Německa a později do USA, kde pokračoval v odborné i politické práci. Pracoval v Radě svobodného Československa a ve vedení exilové agrární strany, přednášel na univerzitě Akronu v Ohiu, kde 28. ledna 1964 zemřel.[9]

Publikoval na 120 vědeckých prací, byl účastníkem mezinárodních konferencí a sjezdů.

Rodina

Podle nekrologu v New York Times po něm kromě syna zůstala vdova Louise; dcera Táňa Stehlíková, a dvě sestry a dva bratři v Československu.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8930/304 - Matriční kniha 7, Žirovnice, okr. Pelhřimov
  3. ↑ Prof. Ing. Vladislav Brdlík [online]. vlada.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archiv hl.m.Prahy, potvrzení v pobytové přihlášce pražského magistrátu
  5. ↑ PRECLÍK, Vratislav: K stému výročí vzniku Masarykovy akademie práce, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2020, roč. XXIX. , dvojčíslo 1, 2. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 2–20
  6. ↑ Dr. Ing. Vladislav Brdlík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Brdlík Vladislav, s. 32. 
  10. ↑ Dr. Vladislav Brdlik Dies [online]. New York Times], 1964-01-30 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Vladislav Brdlík, s. 59–62. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 136–137. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 158–159. 

Externí odkazy

Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
První vláda Jana Černého
Ministerský předseda
Jan Černý (jmenován 15. září 1920, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
15. září 1920
Jan Černý (ministr vnitra) • Edvard Beneš (ministr zahraničí) • Karel Engliš (pověřen správou financí do 21. března 1921) • Josef Šusta (ministr školství a národní osvěty) • Otakar Husák (ministr národní obrany) • Augustin Popelka (ministr spravedlnosti) • Rudolf Hotowetz (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Václav Burger (ministr železnic) • Vladislav Brdlík (ministr zemědělství) • Josef Gruber (ministr sociální péče) • Ladislav Prokop Procházka (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Maxmilián Fatka (ministr pošt a telegrafů) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací) • Martin Mičura (ministr pro správu Slovenska) • Leopold Průša (ministr pro zásobování lidu do 24. ledna 1921) • Rudolf Hotowetz (správce ministerstva pro zahraniční obchod)
Členové jmenovaní později
21. září 1920
František Kovářík (ministr veřejných prací)
24. ledna 1921
Vladislav Brdlík (pověřen vedením ministerstva pro zásobování lidu do 25. dubna 1921)
22. března 1921
Vladimír Hanačík (ministr financí)
25. dubna 1921
Ladislav Prokop Procházka (pověřen vedením ministerstva pro zásobování lidu)
První úřednická vláda během období první republiky. Kurzivou jsou označení politici pověření vedením daného rezortu.
Ministři zásobování lidu Československa
Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933)
Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967)
Ministři zemědělství Československa
Ministři zemědělství první československé republiky (1918–1938)
Ministři zemědělství druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři zemědělství exilových vlád Československa (1942–1945)
Ministři zemědělství poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zemědělství Československa (1969–1990)