PROFILPELAJAR.COM

prof. PhDr. Vladimír Groh
prof. PhDr. Vladimír Groh
	Vladimír Groh
Narození	26. ledna 1895; Holešov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. května 1941 (ve věku 46 let) nebo 30. září 1941 (ve věku 46 let); Brno; Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	střelná rána
Povolání	vysokoškolský učitel, učitel, filolog, historik, archeolog a spisovatel
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Groh (26. ledna 1895 Holešov^[1] – 30. září 1941 Brno)^[2] byl český klasický filolog a historik. Působil jako profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a jako profesor suploval i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V letech 1936 až 1937 zastával pozici děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. V roce 1941 byl nacisty zatčen a popraven ve věznici gestapa v Kounicových kolejích v Brně.

Život

Vladimír Groh byl synem manželů Karla a Jitky Grohových. Narodil se 26. ledna 1895 v Holešově. Vystudoval na gymnáziu v Brně a od roku 1913 žil s matkou v Praze.^[3] Mezi roky 1913 až 1919 studoval klasickou filologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Stejný obor pak v letech 1919 až 1920 studoval také na literární fakultě Královské univerzity v Římě. Doktorský titul získal 9. října 1918 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Profesorský pak na témže místě obdržel 25. března 1921. Po roce 1918 působil osm let jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze.

Dne 10. července 1920 se v Praze oženil s Marií Roubalovou (1895–??),^[4] s níž se mu narodil syn Vladimír. Byl členem Královské české společnosti nauk, Matice moravské a Československé obce sokolské.

Akademická dráha

V roce 1931 nastoupil jako řádný profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi lety 1934 až 1939 pracoval jako suplující profesor i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1936 do roku 1937 byl sedmnáctým děkanem Filosofické fakulty Masarykovy univerzity.

Protinacistický odboj a smrt

Během nacistické okupace se účastnil odboje v rámci odbojové skupiny Obrany národa. Byl zatčen 6. února 1941 a 30. září téhož roku byl brněnským stanným soudem odsouzen za rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a za přípravu velezrady k trestu smrti.^[5] Vladimír Groh byl v Kounicových kolejích popraven ještě téhož dne a jeho tělo bylo 1. října zpopelněno v brněnském krematoriu.

Dílo

Státní zřízení římské (1921)
Řím – studie o jeho počátcích (1923)
Řečtí filosofové a mystici II (1926)
Sofistické hnutí ve starověku (1927)
Úcta svatováclavská. Pravda a legendy (1928)
Starý Řím (1931)
Starověk I. Dějiny Blízkého východu a řeckých počátků (1935)
Dějiny Blízkého východu a řeckých počátků (1935)
Život ve starém Římě (1936)

Památka

Památku Vladimíra Groha ctí vícero pamětních desek. Jeho jméno lze nalézt na památnících umístěných na budově Tyršova domu v Praze, na jeho rodném domě v Holešově či v budově Filozofické fakulty v Brně.

Od 25. září 1946 až do současnosti pak jeho jméno nese bývalá Sirotčí ulice dotýkající se hlavního areálu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V roce 1973 byla bývalá ulice Súhrady, též zvaná Hřbitovní, v Holešově pojmenována nově Grohova, a toto jméno nese do současnosti.^[6]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Holešov
↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 3. 3. 2022]
↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 146, obraz 95
↑ Matrika oddaných, Nejsvětější Trojice, 1917–1925, snímek 142
↑ To jsou zrádci národa. Moravská orlice. 2. 10. 1941, s. 2. Dostupné online.
↑ OLŠINA, Miroslav. Holešovské ulice jak je známe i neznáme. Holešov: Městský úřad Holešov, 2015. Kapitola Grohova, s. 27–28.

Literatura

BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Vladimír Groh a věda o antice. In: Brněnská věda a umění meziválečného období (1918-1939) v evropském kontextu. Sborník příspěvků z konference konané v rámci oslav 750. výročí udělení městských práv Brnu ve dnech 22.-25. září 1993. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0737-0. S. 67–69.
Hjalmar Ludvík Kopřiva. Vzpomínka na prof. dr. Vladimíra Groha (1895-1941). Vlastivědný věstník moravský. 1995, roč. 47, čís. 3, s. 312–314.