Pamětní deska Vladimíra Roye na budově evangelické fary v Púchově. Nápis v překladu: Vladimír Roy, slovenský básník a buditel, evangelický farář, první starosta Sokola v Púchově působil na této faře 1911-1925
Své první verše začal psát už během vysokoškolských studií a uveřejňoval je v časopisechSlovenské pohľady, Církevní listy a Národné noviny. Počátky jeho tvorby byly poznamenány vlivem symbolismu a impresionismu, ale také ho ovlivnila tvorba Pavla Országha-Hviezdoslava či Svetozára Hurbana-Vajanského, z mladších autorů to byli Janko Jesenský, Ivan Krasko a další. Později ho ovlivňovala romantickápoezie slovenských (Janko Kráľ) i zahraničních autorů (Endre Ady, George Gordon Byron). Ve své tvorbě se věnoval vyjádření rozporů mezi světem a srdcem, snem a skutečností, ale také v ní vyjadřoval smutek, bolest, hrůzu, osamotenost a boj za lidštější a spravedlivější život. V pozdější tvorbě se věnoval zejména národní lyrice, kde využíval zejména motivy noci bez luny a hvězd, obrazy mraků, soumraku, temna a beznaděje, ale také jsou pro jeho tvorbu z tohoto období typické motivy vzpoury a odboje, zaměřené nejen proti společnosti, ale i proti sociálním poměrům. Po tomto období přichází do jeho tvorby převaha lyriky, a to jak milostné, tak i osobní, zpětné a přírodní.
