PROFILPELAJAR.COM

Violka
	Violka psí
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales);
Čeleď	violkovité (Violaceae);
Rod	violka (Viola); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violka (Viola) je rod jednoletých až vytrvalých bylin. Listy jsou řapíkaté. Květy jsou někdy rozlišeny na chasmogamické (s barevnými korunami, opylovány hmyzem) a kleistogamické (zakrnělé, zelenavé, s autogamií) nebo nejsou rozlišeny. Kališní lístky jsou štítovité, jejich přední část je čárkovitě trojúhelníkovitá, zadní část za místem přirůstání tvoří kališní přívěsek. Dolní korunní lístek vybíhá v ostruhu. Plodem je tobolka. Semena často mají masíčko, které slouží pro myrmekochorii (semena rozšiřována mravenci).

Rozšíření

Asi 450 druhů je rozšířeno po celé Zemi, v tropech jen v horách. V České republice roste ve volné přírodě asi 25–30 druhů. Opylení hmyzem nebo samoopylení, semena rozšiřována mravenci.

Systematický přehled v ČR rostoucích druhů

Sect. Viola

Jedná se v lidové mluvě o klasické „fialky“. Barva květů modrá až fialová, vzácně bílá. Postranní korunní lístky směřují šikmo dolů, kleistogamické květy se vytvářejí.

Subsect. Viola

Listy jsou jen v přízemní růžici, lodyha se nevytváří.

Viola ambigua – violka obojetná
Viola collina – violka chlumní
Viola hirta – violka chlupatá
Viola alba – violka bílá
Viola odorata – violka vonná
Viola suavis – violka křovištní

Subsect. Rostratae

Rostliny vytvářejí olistěnou květonosnou lodyhu. Přízemní růžice listů přítomna nebo chybí.

Viola mirabilis – violka divotvárná
Viola rupestris – violka písečná
Viola reichenbachiana – violka lesní
Viola riviniana – violka Rivinova
Viola canina subsp. canina – violka psí pravá
Viola canina subsp. ruppii – violka psí Ruppova
Viola stagnina – violka slatinná
Viola pumila – violka nízká
Viola elatior – violka vyvýšená

Subsect. Plagiostigma

Přízemní růžice listů přítomna. V současnosti je možné na území České republiky vidět jen violku bahenní, což je snadno poznatelný druh.

Viola palustris – violka bahenní
Viola epipsila – violka olysalá

Subsect. Repentes

Jediný uvedený druh violka močálová už nebyl na území České republiky přes 150 let nalezen a i tehdejší údaje jsou pochybné.

Viola uliginosa – violka močálová

Sect. Dischidium

Palisty drobné, nečleněné a nejsou podobné listům. Koruna většinou žlutá. V České republice jen 1 bez problému poznatelný druh.

Viola biflora – violka dvoukvětá

Sect. Melanium

Jedná se v lidové mluvě o „macešky“. Jednoleté nebo vytrvalé byliny s velkými, často členěnými palisty. Koruna obsahuje alespoň zčásti žlutou barvu, postranní korunní lístky směřují šikmo nahoru.

Viola lutea subsp. sudetica – violka žlutá sudetská
Viola cornuta – violka rohatá
Viola × wittrockiana – violka zahradní
Viola tricolor agg.
- Viola kitaibeliana – violka nejmenší
- Viola arvensis subsp. arvensis – violka rolní pravá
- Viola arvensis subsp. megalantha – violka rolní velkokvětá
- Viola tricolor subsp. tricolor – violka trojbarevná pravá
- Viola tricolor subsp. saxatilis – violka trojbarevná skalní
- Viola tricolor subsp. polychroma – violka trojbarevná různobarevná
- Viola tricolor subsp. curtisii – violka trojbarevná Curtisova

Violky patří k rostlinám, které se velmi často kříží. V některých případech mohou být kříženci častější než rodiče a s rodiči se zpětně kříží, tedy vytvářejí tzv. hybridní roje. Kříží se však jen druhy v rámci jednotlivých skupin, tedy subcekcí v rámci sect. Viola, jinde sekcí.

Galerie

Violka lesní
Hybridní zahradní violka (maceška)
Různé kultivary macešek
Violka Rivinova
Viola gracilis
Viola abyssinica, Afrika
Viola aethnensis messanensis
Viola beckwithii
Viola biflora
Viola lactea
Viola mirabilis

Literatura

Suda J. (2002): Viola L., In: Kubát K. (ed.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha.
Kirschner J. et Skalický V. (1990): Viola L. In.: Hejný S. et Slavík B. (eds.): Květena ČR, vol. 2, Academia, Praha.