Victor Fürth, též Viktor Fürth nebo Victor Furth, (16. února1893, Horažďovice[1] – 23. srpna1984, Oxford, Ohio, USA) byl architekt a pedagog židovského původu, který působil ve dvacátých a třicátých letech v Praze. Před druhou světovou válkou emigroval do Anglie a posléze do USA. Byl blízkým spolupracovníkem dalšího židovského architekta Ernsta Mühlsteina.
Život
Narodil se v roce 1893 v Horažďovicích, v německé židovské rodině. Jeho otec tam byl spolumajitelem továrny, která vyráběla papír ze slámy. Po požáru továrny rodina přesídlila do Prahy, kde otec působil nejdříve jako obchodník a později se stal továrníkem. Victor Fürth navštěvoval německou reálku v Mikulandské ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Ernst Mühlstein, se kterým se spřátelil. V roce 1910, po ukončení reálky, začali oba studovat na Pražské německé technice. Victor Fürth za války studium přerušil a do školy se vrátil na podzim roku 1918. Studium dokončil v roce 1921 a mezi roky 1923–1925 založil společně s Ernstem Mühlsteinem projekční ateliér, kde oba působili až do roku 1939.
Vzhledem ke svému původu, odjeli oba architekti v roce 1939 do exilu v Anglii, kde se jejich cesty rozdělily. Ernst Mühlstein cestoval dále do Austrálie, zatímco pro Victora Fürtha a jeho rodinu se stala Anglie domovem na dalších deset let. Svými projekty významně přispěl k poválečné obnově Londýna a stal se členem Královského institutu britských architektů (Royal Institute of British Architects – RIBA).[2]
V roce 1949 dostal pracovní nabídku na místo hostujícího profesora architektury na Miami University ve městě Oxford ve státě Ohio v USA. Odcestoval do USA, kde se usadil a kam ho po čtyřech letech následovala jeho žena Martha (1908–1997) se synem Martinem (1930–1993). Od roku 1954 se stal na Miami University řádným profesorem architektury a působil tam i po odchodu do důchodu, na částečný úvazek.[2] Zemřel 23. srpna 1984 a byl pohřben na hřbitově v Oxfordu.[3]
Dílo
Návrhy všech staveb v Čechách, i některých ve světě, vznikaly v autorské spolupráci s Ernstem Mühlsteinem, který si v australském exilu změnil jméno na Ernst Edward Milston a jsou společným dílem obou architektů. Ve své tvorbě byli zpočátku ovlivněni expresionismem, což dokládá Kressova vila v Praze 6 – Bubenči. Pak následovalo velice plodné období funkcionalismu a známé stavby jako Schückova vila v Praze – Troji, která byla jeden čas rezidencí Gustáva Husáka a nyní je rezidencí Velvyslanectví Korejské republiky. Dále obchodní a bytový dům Te–Ta (Teweles – Taussig) v Jungmannově ulici v Praze 1, bytový dům v souboru Molochov architekta Josefa Havlíčka, na rozhraní pražského Bubenče a Letné, nebo donedávna neobjevená vila Franze Nožičky v České Kamenici. Prvky romantismu používali autoři při návrzích vil a rodinných domů "hollywoodského" typu podle přání svých zákazníků.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN80-85605-84-8.
BROWN-MANRIQUE, Gerardo. Three Houses in Northeastern Bohemia by Fürth and Mühlstein. Umění. 2005, čís. 1. ISSN0049-5123.