Vrch se dříve nazýval Velký beškovský kopec. Použití tohoto názvu je doloženo na státní mapě ještě v roce 1988.[3] Na dalším vydání státní mapy z roku 1995 je už použit název Velký beškovský vrch.[4] Též je rozšířené používání názvu s velkým písmenem B ve slově beškovský.[5]
Popis vrchu
Zarostlý vrchol
Je to suk tvaru výrazného krátkého hřbetu směru východ – západ budovaného středoturonskými křemennými kvádrovými pískovci, poblíž vrcholu však na povrch vystupují čedičové (nefelinit) útvary. Vrch má ploché, zalesněné temeno s nevýrazným sedlem a vedlejší vrchol nazývaný Kočičí hřbet východně od hlavního. Na příkrých svazích vrchu jsou skalní stupně (horolezecké terény) a kaňony radiální rokle s tvary zvětrávání a odnosu pískovců, rokle ústí do Beškovského a Ždíreckého dolu. Vrch je zalesněný převážně smíšenými porosty, na sopečných horninách rostou převážně bukové porosty s příměsí smrku, na pískovcích smrkové a borové porosty. Na jihozápadním svazích jsou louky. Z vrchu jsou dílčí výhledy. O 500 metrů dál severním směrem leží Malý beškovský vrch (395 m n. m.)[2][5][6]
Na svazích leží terasy z nichž je dobrý rozhled do okolí – jižně je vidět hrad Kokořín, severně blízký Vysoký vrch. Pod vrcholem vede modrá turistická stezka od Dubé, která odtud pokračuje na hrad Housku. Cesta k vrcholu je vyznačena jako odbočka z této trasy.
Po jižním a západním svahu prochází zelená stezka Dražejov – Rozcestí U Kamenného vrchu. Zhruba 1 km jihozápadně vede Houseckým dolem silnice II/259 od Dubé. Poblíž vrchu je přírodní památka Kamenný vrch u Křenova a naučná stezka Beškovský les. Železniční trať v okolí není.[7]
