PROFILPELAJAR.COM

Valerij Karpin
	Jako trenér Rostova v roce 2018
Osobní informace
Celé jméno	Valerij Georgijevič Karpin
Datum narození	2. února 1969 (55 let)
Místo narození	Narva, Estonská SSR
Výška	1,85 m
Přezdívka	chulo
Klubové informace
	Konec hráčské kariéry
Pozice	záložník (na pravém kraji)
Současná funkce	trenér Ruské fotbalové reprezentace
Profesionální kluby*
Reprezentace**
Trenérská kariéra***
2009–2012; 2012–2014; 2014–2015; 2015–2016; 2017–2021; 2022–	FK Spartak Moskva; FK Spartak Moskva; RCD Mallorca; Torpedo Armavir; FK Rostov; FK Rostov
Národní týmy jako trenér
2021–	Ruská fotbalová reprezentace
Další informace
Alma mater	Narva Kadastiku School; Tallinn Polytechnic School
Povolání	fotbalista, fotbalový trenér a byznysmen
	→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.; * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 11. 10. 2019; Starty a góly za reprezentaci aktuální k 11. 10. 2019; * Trenérské působení aktuální k 11. 3. 2022
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valerij Georgijevič Karpin (rusky Карпин Валерий Георгиевич; * 2. února 1969, Narva, Estonská SSR) je bývalý ruský reprezentační fotbalista, který hrál hlavně na postu pravého záložníka. Od roku 2021 trénuje Rusko.^[2]

Karpin se narodil na území pozdějšího Estonska, ale rozhodl se reprezentovat Rusko.^[3]

Karpinovo jméno se objevilo v kauze Panama Papers.

Klubová kariéra

Od roku 1990 do roku 1994 svými výkony táhnul FK Spartak Moskva a v letech 1992, 1993 a 1994 s ním slavil ligové tituly. Spartak uspěl také na evropských trávnících, v ročníku 1992/93 Poháru vítězů pohárů (předchůdce Ligy mistrů). Karpin se výraznou měrou podílel na postupu přes Liverpool ve druhém kole, když se v Moskvě dvakrát trefil a přispěl k výhře 4:2, Spartak zvítězil venku 2:0 a nakonec dokráčel až do semifinále.^[4]

Roku 1994 přestoupil do španělského celku Real Sociedad. Po jedné sezóně ve Valencii odešel do Celty Vigo, kde působil 5 let a spolu s ruským spoluhráčem Alexandrem Mostovým utvořil ofenzivní tandem, který tým dovedl do finále španělského poháru v roce 2001. Zásluhou Mostovoje s Karpinem se Celta Vigo také třikrát za sebou probojovala do čtvrtfinále Poháru UEFA. Mezi roky 2002 a 2005 opět působil v Realu Sociedad.^[5]

Reprezentační kariéra

Karpin se představil na MS 1994. V úvodu nezabránil porážce Ruska s Brazílií 0:2^[6] a do druhého zápasu zasáhl jako střídající hráč, Rusové však prohráli znovu, tentokrát 1:3 se Švédskem.^[7] Ve třetím skupinovém zápase s Kamerunem začal opět od začátku, vysoká výhra 6:1 však na postup nestačila.^[8]

Karpin měl být oporou ruského mužstva na evropském šampionátu v roce 1996. Během prvního zápasu byl u vyrovnávacího gólu svého týmu – jeho střela se odrazila ke spoluhráči Iljovi Cymbalarovi, který dostal míč do sítě za záda italského brankáře Angela Peruzziho.^[9] Ve druhém utkání proti Německu přišel na hřiště až jako střídající hráč do druhého poločasu a vystřídal Vladislava Radimova.^[10] Neodvrátil prohru Rusů 0:3.^[11] Třetí zápas proti Česku odehrál kompletní. Rusové sahali po první výhře, Karpin ale v závěru udělal chybu, když přišel ve středu pole o míč. Češi dokázali míč prostrčit na útočníka Vladimíra Šmicera, který srovnal na 3:3 a posunul českou reprezentaci do další fáze turnaje.^[11]

V roce 2002 byl mezi nominovanými na MS 2002. Prosadil se hned během prvního zápasu proti Tunisku, kdy se v 64. minutě chopil penalty a zvýšil na 2:0, tímto výsledkem zápas skončil. Na pravém okraji zálohy nastoupil do druhého zápasu proti Japonsku, proti pořadatelům se Rusové neprosadili a prohráli 0:1. Rusko ve třetím zápase podlehlo 2:3 Belgii a nepostoupilo, Karpin ale patřil k nejlepším hráčům.^[12]

Trenérská kariéra

V srpnu 2008 se stal generálním ředitelem Spartaku Moskva. Od roku 2009 do roku 2014 Spartak trénoval a dvakrát skončil na 2. místě (2009, 2012). V sezóně 2010/11 dovedl klub do čtvrtfinále. Na jaře 2011 kvůli výsledkové krizi rezignoval, ale po vyhazovu jeho nástupce Unaie Emeryho se na podzim téhož roku opět chopil trenérské role. V březnu 2014 trenérské křeslo opustil definitivně.^[13]

Působení ve španělské Mallorce a v Torpedu Armavir nebylo ani v jednom případě úspěšné. Po půlroční pauze se vrátil ke trénování, když se v prosinci 2017 upsal týmu FK Rostov.^[14] Pozici trenéra v Rostově opustil v srpnu 2021, krátce po jmenování reprezentačním trenérem Ruska.^[2]