Východ 2018 (někdy Vostok 2018, rusky Восток-2018) je název rozsáhlého vojenského cvičení ruské armády, které probíhalo ve dnech 11. až 17. září 2018. Manévrů se podle oficiálních ruských zdrojů zúčastnilo na 300 000 ruských vojáků, společně s malým počtem příslušníků mongolské a čínské armády.

Konání nového masivního cvičení oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu v srpnu 2018, přičemž ohlásil účast 300 000 vojáků, přes 1000 vojenských letadel, vrtulníků a dronů, 80 bojových a pomocných plavidel a 36 tisíců vozidel, zejména tanků a obrněných transportérů.^[1][2] Šojgu manévry přirovnal k cvičení Západ-81, které však svým rozsahem i v některých dalších ohledech překonávají, stejně jako rozsah cvičení Západ 2017.^{[1][pozn. 1]}

Cvičení přecházely několikatýdenní rozsáhlé, logisticky i finančně náročné přípravy,^[5][6] včetně přibližně 15 speciálních cvičení^[1] a rozsáhlé prověrky více než 260 000 vojáků, 900 tanků, 1000 letadel a 300 plavidel ve dnech 20. až 25. srpna 2018.^[4]

Podle oficiální ruské ministerské zprávy manévry probíhaly ve dvou etapách – po úvodním rozmístění jednotek na Dálném východě a prověření jejich součinnosti následovalo prověření řízení obranných i útočných bojových operací.^[2] Místem konání cvičení bylo pět pěchotních vojenských prostorů (včetně rozsáhlého cvičiště Tělemba v Burjatsku^[6]) a pět cvičišť letectva a vojsk protivzdušné obrany ve středním a východním Rusku,^[1][2] námořní část probíhala v Beringově, Japonském a Ochotském moři.^[3]

Zúčastnily se jednotky Středního a Východního vojenského okruhu včetně výsadkářů, Tichooceánské a Severní loďstvo,^[1] a také elitní jednotky mongolské a čínské armády (přibližně 3200 čínských důstojníků a vojáků a několik stovek mongolských vojáků).^[5][7][8] Manévry řídil ministr obrany Sergej Šojgu^[2] a ve čtvrtek 13. září navštívil akci i prezident Vladimir Putin, jenž při této příležitosti ohlásil další posilování a modernizaci ruské armády.^[9] Generální štáb ruské armády pozval na cvičení celkem 91 pozorovatelů z 57 zemí.^[5]

Do akce byly zapojeny různé typy bojových vozidel (tanky, bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry a samohybné houfnice), raketové zbraně (raketomety a rakety krátkého doletu), různé typy letounů (stíhací letouny, vrtulníky a bezpilotní letadla) a jednotek válečného loďstva (torpédoborce, výsadkové lodě, menší protiponorková plavidla a další typy lodí).

Během cvičení měly být použity některé moderní zbraně ve výzbroji ruské armády, například letouny Su-34 a Su-35, plavidla s raketami s plochou dráhou letu Kalibr a rakety krátkého doletu schopné nést jadernou nálož Iskander. Ze starších ruských zbraní byly zapojeny například tanky T-80 a T-90.^[2] Čínská armáda zapojila 900 kusů vojenského vybavení^[8] a čínské letectvo poskytlo 6 letounů a 26 vrtulníků (konkrétně 9 strojů Z-9, 9 kusů Z-19 a původem ruské stroje Mi-17).^[10]

Za Severní loďstvo se cvičení mimo jiné zúčastnily protiponorkový torpédoborec projektu 1155 Viceadmiral Kulakov a velké výsadkové lodě projektu 775 Kondopoga a Alexandr Otrakovskij, které 11. září nacvičovaly výsadek námořní pěchoty a arktické motostřelecké brigády z Čukotského moře na pobřeží nedaleko mysu Vankarem.^[11][12] Brigáda se během dvou dnů přemístila za pomoci transportérů DT-10P z pobřeží Severního ledového oceánu do 270 km vzdálené obce Egvekinot na pobřeží Tichého oceánu.^[13] Dále se tyto lodě podílely 14. září spolu se záchrannou lodí projektu 1452 Pamir na nácviku záchrany ledoborce projektu 21180 Ilja Muromec v Beringově moři.^[14] Následujícího dne pak Viceadmiral Kulakov nacvičoval protiponorkový boj.^[15]

Dne 12. září provedl raketový torpédoborec Tichooceánského loďstva projektu 956 Bystryj spolu s dvojicí raketových člunů útok třemi protilodními střelami P-270 Moskit na cíl v Ochotském moři.^[16] Dne 14. září skupina sestávající z raketového křižníku projektu 1164 Varjag a protiponorkových torpédoborců projektu 1155 Admiral Vinogradov a Admiral Pantělejev spolu s dvěma skupinami malých protiponorkových plavidel provedla cvičení sestávající ze společného manévrování a přeskupení sil, organizaci společné protiletadlové a protiponorkové obrany a výměny dat.^[17] Součástí nácviku byl také doprovod nemocniční lodě projektu 320 Irtyš a výsadkových lodí, kterého se zúčastnil vedle Varjagu s protiponorkovými plavidly také torpédoborec Bystryj.^[18] Tichooceánské loďstvo reprezentovaly také velké výsadkové lodě projektu 775 Admiral Něvelskoj a Peresvět a projektu 1171 Nikolaj Vilkov. Lodě 11. září nacvičovaly nalodění vojenské techniky (bojová vozidla pěchoty BMP-2, samohybné houfnice 2S1 Gvozdika, obrněné transportéry BTR-82A a raketomety BM-21 Grad) v Desantním zálivu a spolu s menšími protiponorkovými plavidly v Zálivu Petra Velikého následnou obranu, manévrování a komunikaci výsadkového oddílu.^[19]

Cílem cvičení bylo prověření bojeschopnosti zapojených útvarů ruské armády a schopnosti vzájemné koordinace výsadkových jednotek, loďstva a dálkového a dopravního armádního letectva.^[2] K procvičovaným dovednostem patřily kromě bojových akcí i rychlé přesuny na velmi velké vzdálenosti až 7000 kilometrů a 4000 námořních mil^[7] a nácvik rozsáhlé mobilizace.^[4]

Podle oficiálních vyjádření Ruska měly manévry obranný charakter a nebyly namířeny proti žádnému konkrétnímu státu.^[5] Podle některých ruských komentátorů mělo cvičení demonstrovat sílu a operační schopnosti ruské armády v asijském regionu. Mluvčí NATO jej označil za nezodpovědnou demonstraci síly a důkaz déle trvajícího trendu zvyšování vojenské přítomnosti a rozpočtu Ruska.^[2] Podle názoru českého generála Petra Pavla byla akce přípravou na velký globální konflikt, přičemž počet zapojených vojáků přirovnal k největším bitvám druhé světové války.^[20] Podobný názor publikovaly Britské listy.^[21]

• Západ-81

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Východ 2018 na Wikimedia Commons