V rámci odbojové činnosti se zabýval rozšiřováním ilegálních tiskovin. Spolu s Jaroslavem Vojtou v roce 1939 ve Vojtově bytě (Pravoúhlá 1682/7, Praha 5) rozmnožili 2000 letáků s provoláním Dr. Edvarda Beneše "Všem věrným Čechoslovákům". [8]. [8]. [p 2][p 3].
Václav Linhart byl spolupracovník ilegální organizace Obrana národa a měl vazbu i na legendární Tři krále. (Byl znám jako pověstný kliďas.[1]) Pro potřeby odboje dával k dispozici svůj domek ve Studeném u Jílového u Prahy i svůj pražský byt.[1] Až do svého odchodu do ilegality bydlel v domě na adrese Rozkošného 1058/3, Praha 5. [p 1] I po jeho odchodu do ilegality z bytu vysílala radiostanice Sparta II. Také zde Václav Linhart ukrýval radiotelegrafistu Jindřicha Klečku a další odbojáře (například frátera emauzského kláštera Antonína Němečka a MUC. Václava Rusého).[8]
Po přepadení jinonického akcízu (4. října1941) v ranních hodinách dne 5. října1941 byla v domě zatčena jeho manželka Karla Linhartová. [8] Během zatýkání gestapo zastřelilo zcela nezúčastněného podnájemníka (spal tu noc v bytě Václava a Karly Linhartových) v domnění, že se jedná o Václava Linharta. Václav Linhart včas uprchl a stejně jako Karel Prokop z jinonického akcízu nalezl útočiště na interní klinice profesora MUDr. Františka Šimera v Plzni (V Plzni používal Václav Linhart krycí jméno "Slabý".[1]) Prakticky tak od 5. října1941 byl Václav Linhart setrvale stíhán gestapem.
Dopaden byl až 4. července1942 v Plzni a to v souvislosti s dopadením MUC. Václava Rusého.[1] Během pokusu o zatčení (některé prameny uvádějí, že při převozu [7]) spolkl cyankáli a zemřel v plzeňské služebně gestapa. Byl zpopelněn v plzeňském krematoriu.[1]
Jeho manželka Karla Linhartová byla vězněna v Ravensbrücku, kde se dožila konce okupace. [8] Syn Miloš také válku přežil.[1]
Pamětní deska rodině Linhartových
Na domě číslo popisné 1063 v ulici "Na Bitevní pláni" (orientační číslo 16; Praha 4, Nusle; nedaleko pražského Paláce kultury) odhalil dne 18. května2015 (u příležitosti 70. výročí konce války) starosta městské části Praha 4 pamětní desku bratrům Linhartovým. [2][p 4] V tomto domě žil Otto Linhart, který se (spolu se svými bratry: Bedřichem, Zdeňkem a Václavem) aktivně podílel na nekomunistickém protifašistickém odboji. O provedení pamětní desky a o textu na ní rozhodlo druhé jednání komise "Rady pro kulturu, volný čas a náboženské společnosti" dne 19. února2015. Jako materiál byla zvolena černá leštěná žula s vyrytým stříbrným písmem a následujícím textem:
RODINĚ LINHARTOVÝCH
ZA JEJICH OBĚŤ PRO SVOBODU ZEMĚ
Václav Linhart
* 21.7.1892 † 4.7.1942
zahynul při zatýkání
Zdeněk Linhart
* 12.5.1888 † 17.1.1943
zahynul v KT Stutthof
Bedřich Linhart
* 9.4.1886 † 20.10.1944
zahynul v pankrácké věznici
Otto Linhart
* 24.9.1895 † 29.3.1980
radiotelegrafista odbojové skupiny ÚVOD,
dožil se osvobození v ilegalitě
Otto Linhart spolu se svojí chotí Boženou Linhartovou je pochován na pražském Nuselském hřbitově (Krčská ulice), ostatní členové rodiny Linhartů (Václav Linhart, Bedřich Linhart, Zdeněk Linhart) pak v hrobě rodiny Linhartů na Podolském hřbitově. [7][5]
↑Zhotovení a následné odhalení pamětní desky bylo iniciováno Společností Václava Morávka a Karlem Ludvíkem z Československé obce legionářské z Jindřichova Hradce v druhé polovině roku 2014.[7]
↑ abLUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I a jeho kameničtí podporovatelé: Výstava byla ukončena 30. dubna2015. [online]. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou, Náměstí Čs. armády 1, KAMENICE NAD LIPOU 394 70: [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.