Jiří Padevět rozsáhle zmapoval protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, mimo jiné v knihách Průvodce protektorátní Prahou (za kterou získal Magnesii literu),[3]Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích a Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Dále publikuje v časopisech Analogon, Paměť a dějiny a dalších. V roce 2016 vyšla kniha rozhovorů s Jiřím Padevětem autora Luďka StaňkaPod tíhou historie. V roce 2018 vyšla v nakladatelství Academia Padevětova publikace Průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956: Místa – události – lidé.
Na serveru Stream.cz,[4] posléze na TV Seznam[5] uvádí pořad Krvavá léta, kde diváky seznamuje s místy spojenými s nacistickou a komunistickou tyranií. Účinkuje rovněž v pořadu Temná doba.[6]
Dne 29. listopadu 2023 jej Senát PČR zvolil ve druhém kole volby členem Rady České televize, získal 45 hlasů od 73 přítomných senátorů.[9]
Názory
Komunistický režim v padesátých letech 20. století považuje za depresivnější období než byla nacistická okupace českých zemí během druhé světové války, protože „Nepřítelem jsme byli my. Bojovali jsme sami proti sobě, což je vždycky těžší než boj proti cizímu.“[10]
Podle Padevěta „Rodina Mašínů je symbolem českého 20. století, odboje proti totalitám a vlastně připomenutím toho, na čem stojí česká národní identita.“[11] Padevět je členem spolku Mašínův statek – Památník tří odbojů, který stojí za záměrem vybudovat památník věnovaný protinacistickému a protikomunistickému odboji, který zahrnuje také kontroverzní skupinu bratří Mašínů.[12]
Padevět odmítl ruskou kritiku namířenou proti příslušníkům Ukrajinské povstalecké armády neboli banderovcům a prohlásil: „Ruský zvyk označovat kohokoliv, kdo se kdy postavil proti ruskému impériu, ať už se zrovna jmenovalo jakkoliv, za fašistu, je svým způsobem fascinující.“[13]
Dílo
Cesty s Karlem Hynkem Máchou: průvodce. Praha, Academia, 2010.
Poznámky k dějinám. Praha, Pulchra, 2013.
Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. Praha, Academia, 2013.
Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha, Academia, 2015.
Návrat ze srdce temnoty. In: Kapitoly z geologie duše. Praha, Academia, 2015.
Pochody a transporty smrti. Praha, Středisko společných činností AV ČR, 2015.
Státy násilné a státy přihlížející. In: Povaha změny: bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace. Praha, Vyšehrad 2015.
Střepy času, krajin, konspirací; Nalezený deník. Praha, Pulchra, 2015.
Topografie teroru. Praha, Středisko společných činností AV ČR, 2015.
Anthropoid (s Pavlem Šmejkalem). Praha, Academia, 2016.
Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha, Academia, 2016.
Ležáky a odboj ve východních Čechách (s Vojtěchem Kynclem). Praha, Academia, 2016.
Dotek Anthropoidu. Praha, Academia, 2017.
Tři králové: odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II. Praha, Academia, 2017.
Věda života: rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem. Praha, Academia, 2017.
Odbojová skupina bratří Mašínů. Praha, Academia, 2018.
Průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956: místa – události – lidé. Praha, Academia, 2018.
Za dráty: tábory v období 1938–1945 na území dnešní České republiky. Praha, Academia, 2018.
Dvacet minut na vsi. Praha, Academia, 2019.
Komunistické lágry: tábory nucené práce, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních 1948 až 1962. Praha, Academia, 2019.
Sny a sekyry. Brno, Host, 2019. [Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové.]
Cesta ke kříži. In: Země skrytých úsměvů. Havlíčkův Brod, Hejkal, 2020. [V povídkové antologii 33 autorů se J. P. vrací k osudu umučeného kněze Josefa Toufara.]
Deklarace: Všeobecná deklarace lidských práv v povídkách, ilustracích a rozhovorech. Praha: 65. pole, 2022.
Kronika druhé republiky. Praha, Academia, 2022.
Hovory o Ukrajině. [Radomyr Mokryk odpovídá na otázky Jiřího Padevěta]. Praha, Academia, 2023.
Kronika třetí republiky: boj o moc, dekrety, vyhánění, retribuce, znárodňování. Praha, Academia, 2023.
Špatný básník Jindřich Cink. In: O dějinách s noblesou. K sedmdesátinám Josefa Tomeše. Praha 2024, Masarykův ústav - Archiv Akademie věd ČR
Vzpomínky na sny. In: Krvavý Žižkov, Brno 2024, Druhé město.
Odkazy
Reference
↑SORTOF. Jiří Padevět: Literatura je velmi intimní. To, že čteme, je určitý dar - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.
↑SVOBODA, Luděk. Pod tíhou historie: kniha rozhovorů s Jiřím Padevětem [online]. Avcr.cz, 2016-12-19 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online.
↑ RECENZE: Krvavá léta na Streamu jsou jako červený hadr na slušné Čechy | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2017-10-05 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
↑ Nejdůležitější události květnového povstání v pořadu Krvavá léta. Místní kultura [online]. 2019-04-25 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
↑MUSIL, Petr. Ve Sněmovně potkáte komerčního fašistu, popírače genocidy Romů nebo fanynku Ortelu, říká Jiří Padevět. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
↑LESCHTINA, Jiří. Komentář: Začíná bitva o Senát. Babiš utíká z boje. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-09-09 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
↑ Rada ČT je kompletní, Senát zvolil šest nových radních. Médiář.cz [online]. 2023-11-29 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
↑ Padesátá léta byla depresivnější než protektorát, bojovali jsme sami proti sobě, říká Padevět. Lidovky.cz [online]. 18. listopadu 2018. Dostupné online.
↑ Mašínův statek v Lošanech už zná svou podobu. Zvítězil návrh studentek ČVUT. Česká televize [online]. 19. srpna 2019. Dostupné online.
↑ Jiří Leschtina: Mašín a synové se vracejí. Český rozhlas [online]. 14. srpna 2019. Dostupné online.
↑ Banderovci: vrazi, či vlastenci?. Lidové noviny [online]. 24. srpna 2019. Dostupné online.