Památník tří odbojů se nachází v Mašínově statku v Lošanech na Kolínsku v rodném domě generála Josefa Mašína (na adrese Lošany číslo popisné 1, 280 02 Kolín).[1] Na základě životních příběhů členů selské rodiny Mašínů (Josef Mašín v československých legiích na Rusi; odbojová skupina Tři králové a Skupina bratří Mašínů) v průběhu 20. století památník připomíná trojici klíčových období v boji za svobodu, nezávislost a demokracii v československých dějinách.[p. 1]
[p. 2]
[p. 3]
Podrobněji
Myšlenka a cíl vytvoření památníku
V pražském bytě historika Jaroslava Čvančary byl 23. srpna 2017 zahájen projekt Památníku tří odbojů. Setkání se účastnila nejen Zdeňka Mašínová, ale i její přátelé (publicistka Olga Bezděková-Rejtharová, historik Petr Blažek, Ing. Jiří Klepsa, historik a nakladatel Jiří Padevět, režisér, dokumentarista a kameraman Martin Vadas), ale i architekt a pedagog Tomáš Hradečný z Fakulty architektury ČVUT Praha.[2]
- Někteří z iniciátorů / iniciátorek projektu Památníku tří odbojů
-
-
-
-
Ing. Jiří Klepsa
-
V té době již bylo zřejmé, že od sametové revoluce trvající právní spory o vlastnictví rodného statku Josefa Mašína skončily a objekt se dostal od roku 2018 do vlastnictví Zdeňky Mašínové.[p. 4] Téhož roku také vznikl zapsaný spolek s názvem Mašínův statek – památník tří odbojů se sídlem na adrese Lošany číslo popisné 1, jehož cílem je uchování památky a odkazu generálmajora Josefa Mašína a jeho rodiny prostřednictvím veřejně přístupného Památníku tří odbojů.[2] Na jaře roku 2022 převedla Zdena Mašínová statek na tento spolek.[3]
Ideové pojetí a architektonický návrh Památníku tří odbojů bylo předmětem semestrálního zadání Fakulty architektury ČVUT ve školním roce 2018 / 2019 a vyústilo ve 22 studentských projektů. Čtyři z nich byly nakonec zpracovány do formy obhajitelné diplomové práce. Další dva roky věnovali čerství architekti (pod vedením Tomáše Hradečného a Kláry Hradečné) práci v ateliéru IXA aby mohlo následně dojít ke stavební realizaci Památníku tří odbojů. Ta zahrnovala revitalizaci celého areálu statku, rodný dům Josefa Mašína (vlastní jádro památníku), pietní zahradu, trvalou expozici s tématem tří odbojů v jedné části hospodářské budovy a to včetně podpůrného provozního zázemí ve druhé části téže hospodářské budovy.[2]
Finanční zdroje
Celková rekonstrukce nemovitostí v Lošanech a vybudování Památníku tří odbojů se uskutečnila na základě veřejné sbírky na transparentní bankovní účet (založený 4. října 2018). Finanční prostředky[p. 5] byly využity na celkovou rekonstrukci komunistickým režimem zdevastovaného areálu statku, na venkovní terénní úpravy, ke změnám kvality povrchů, revitalizaci zeleně a na celkové oplocení areálu. Projekt plánoval dvě stavební etapy:
- první etapa (s rozpočtem cca 10 milionů Kč): rodný dům Josefa Mašína, pietní zahrada s oplocením, přípojky inženýrských sítí a nezbytné terénní úpravy;[2]
- druhá etapa (s rozpočtem cca 20 milionů Kč): celková rekonstrukce stávající hospodářské budovy s expozicí tří odbojů a s provozním zázemím památníku, další terénní a sadové úpravy, oplocení celého areálu statku.[2]
Koncepce památníku
Optickým centrem Památníku tří odbojů je původní rodný dům Josefa Mašína, který přišel v průběhu času o svůj jedinečný charakter několika přestavbami. Architektonické řešení zachovalo v přízemí se nacházející původní zdivo a klenuté místnosti. Ve vstupní místnosti je instalován text dopisu Josefa Mašína, ve kterém se loučí se svou ženou a dětmi. Obvodové zdivo objektu, postrádajícího střechu, bylo překryto stříkaným betonem (ochranná a stabilizační funkce). Velký čtvercový prostor uprostřed objektu je zatravněn a osazen morušovým stromem. Rozlehlý hospodářský dvůr původního statku byl ponechán jako velkokapacitní prostor a zázemí pod širým nebem pro různé příležitosti (např. pořádání letních škol)[4] a shromáždění při slavnostních a společenských akcích.[2] Koncepci a obsah historické expozice v bývalé hospodářské budově navrhl ve spolupráci s dalšími členy spolku historik Petr Blažek.
- Pohled na Památník tří odbojů
-
Z prostranství před Mašínovým statkem
-
Z vnějšku – od brány do Mašínova statku
-
Z vnitřního dvora Mašínova statku
Otevření památníku
Slavnostní shromáždění při příležitosti otevření Památníku tří odbojů široké veřejnosti proběhlo v pátek 26. srpna 2022 od 15.00 hodin před branou areálu Mašínova statku v Lošanech. Moderování celého ceremoniálu bylo svěřeno Jakubovi Železnému.[3] Jako první promluvila Zdeňka Mašínová a dále se slavnostních projevů ujali vrcholní představitelé české politické sféry: premiér Petr Fiala a po něm předseda Senátu Miloš Vystrčil.[3]
Zdena Mašínová a moderátor Jakub Železný v úvodu slavnostního otevření Památníku tří odbojů
Po proslovech politiků následovala modlitba vedená evangelickým farářem Markem Zikmundem.[p. 6] Celou úvodní oficiální část slavnosti zakončila česká státní hymna.[3] Po jejím doznění se otevřela dřevěná vrata a široká veřejnost byla slavnostně vyzvána k první návštěvě Památníku tří odbojů.[3][p. 7] Veřejnost měla možnost zhlédnout Mašínův rodný dům přeměněný na jádro památníku se zachovanými obvodovými zdmi a moruší, která má symbolizovat sílu rodiny Mašínových (a také křehkost lidských vztahů), pietní zahradu a část hospodářské budovy s expozicí o třech odbojích.
Součástí slavnostního otevření památníku byla i podvečerní beseda se Zdeňkou Mašínovou a dcerami Josefa Mašína, kterou moderoval historik Petr Blažek.[3]
- Slavnostní otevření Památníku tří odbojů
-
Moderátor Jakub Železný
-
Předseda Senátu Miloš Vystrčil při projevu
-
Premiér Petr Fiala při projevu
-
Zástupci skautů a sokolské organizace
-
Doprovodný program v areálu Mašínova statku
Odkazy
Poznámky
- ↑ První odboj československých vlastenců byl namířený proti Rakousko-Uhersku a aktivity příslušníků československých legií během první světové války, které spolu s politickým ovzduším po jejím skončení podpořily vznik samostatného demokratického Československého státu.
- ↑ Druhý odboj byl namířený proti německému nacismu během druhé světové války projevující se vojenskou formou (vně hranic Protektorátu Čechy a Morava), tak i akcemi diverzně-zpravodajskými, které směřovaly proti represivním německým složkám (gestapo, sicherheitsdienst, ...) po celém území Čech a Moravy.
- ↑ Třetí odboj byl namířený proti vnitřnímu totalitnímu komunistickému režimu nastolenému v Československu po únoru 1948, který byl injektován ještě před koncem druhé světové války do protektorátních zemí z bolševického SSSR a „morálně stvrzen“ osvobozením Prahy v květnu 1945 Rudou armádou.
- ↑ Podplukovník Josef Mašín za Protektorátu Čechy a Morava odkázal rodový statek v Lošanech svým třem dětem (Zdeně, Ctiradovi a Josefovi). Komunistický režim po druhé světové válce nemovitost zabavil.[3]
- ↑ Do srpna 2022 se na kontě sešlo 9 milionů korun.[3]
- ↑ Marek Zikmund – bývalý boskovický evangelický farář. Od roku 2013 působil v Přerově, poté vykonával funkci seniora moravskoslezského seniorátu (jedná se o funkci hlavního krajského představitele Českobratrské církve evangelické). S manželkou Martou má tři dcery (Janu, Alenu a Lydii).[5] Dne 4. srpna 2010 měl Marek Zikmund v Poděbradech kázání (biblické zamyšlení a evangelijní zvěsti) v rámci smutečního obřadu spojeného s pohřbem Milana Paumera.[6][7]
- ↑ Památník po jeho otevření bude provozovat Regionální muzeum v Kolíně.[4]
Reference
- ↑ Lošany 1, 280 02 Lošany, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-08-27]. GPS souřadnice: 49.9989622N, 15.1227306E; 49°59'56.264"N, 15°7'21.830"E. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Kolektiv autorů. Mašínův statek, Památník tří odbojů. Propagační brožura vydaná zapsanou společností Mašínův statek – památník tří odbojů. Formát A5, 14 stran.
- ↑ a b c d e f g h HEJDUK, Zdeněk; BÍLEK, Michal. V Lošanech na rodném statku Josefa Mašína otevřeli Památník tří odbojů [online]. web: Kolínský deník cz, rev. 2022-08-26 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Úvod [online]. web: Mašínův statek cz [cit. 2022-08-27]. Dostupné online.
- ↑ TRUMPEŠ, Tomáš. Pro další život církve bude nutné osvojit si jinou mentalitu, nahradit tu udržovací za misijní. [online]. web: Ohlasy dění na Boskovicku, 2016-09-14 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Kázání Marka Zikmunda na pohřbu Milana Paumera [online]. web: Vladimír Hučín cz, 2010-08-04 [cit. 2022-08-28]. Poděbrady. Dostupné online.
- ↑ POBŘÍSLO, Pavel. Milan Paumer zemřel ve čtvrtek 22. července 2010 ve Vinohradské nemocnici v Praze. [online]. web: Bojovníci cz, 2010-08-08 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy