Památník tří odbojů (Lošany)

Památník tří odbojů
Vnitřní nezastřešený prostor Památníku tří odbojů s morušovým stromem
Vnitřní nezastřešený prostor Památníku tří odbojů s morušovým stromem
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
AdresaLošany číslo popisné 1
Zeměpisné souřadnice
Památník tří odbojů
Památník tří odbojů
Památník tří odbojů na mapě ČR
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník tří odbojů se nachází v Mašínově statku v Lošanech na Kolínsku v rodném domě generála Josefa Mašína (na adrese Lošany číslo popisné 1, 280 02 Kolín).[1] Na základě životních příběhů členů selské rodiny Mašínů (Josef Mašín v československých legiích na Rusi; odbojová skupina Tři králové a Skupina bratří Mašínů) v průběhu 20. století památník připomíná trojici klíčových období v boji za svobodu, nezávislost a demokracii v československých dějinách.[p. 1] [p. 2] [p. 3]

Podrobněji

Myšlenka a cíl vytvoření památníku

V pražském bytě historika Jaroslava Čvančary byl 23. srpna 2017 zahájen projekt Památníku tří odbojů. Setkání se účastnila nejen Zdeňka Mašínová, ale i její přátelé (publicistka Olga Bezděková-Rejtharová, historik Petr Blažek, Ing. Jiří Klepsa, historik a nakladatel Jiří Padevět, režisér, dokumentarista a kameraman Martin Vadas), ale i architekt a pedagog Tomáš Hradečný z Fakulty architektury ČVUT Praha.[2]

V té době již bylo zřejmé, že od sametové revoluce trvající právní spory o vlastnictví rodného statku Josefa Mašína skončily a objekt se dostal od roku 2018 do vlastnictví Zdeňky Mašínové.[p. 4] Téhož roku také vznikl zapsaný spolek s názvem Mašínův statek – památník tří odbojů se sídlem na adrese Lošany číslo popisné 1, jehož cílem je uchování památky a odkazu generálmajora Josefa Mašína a jeho rodiny prostřednictvím veřejně přístupného Památníku tří odbojů.[2] Na jaře roku 2022 převedla Zdena Mašínová statek na tento spolek.[3]

Ideové pojetí a architektonický návrh Památníku tří odbojů bylo předmětem semestrálního zadání Fakulty architektury ČVUT ve školním roce 2018 / 2019 a vyústilo ve 22 studentských projektů. Čtyři z nich byly nakonec zpracovány do formy obhajitelné diplomové práce. Další dva roky věnovali čerství architekti (pod vedením Tomáše Hradečného a Kláry Hradečné) práci v ateliéru IXA aby mohlo následně dojít ke stavební realizaci Památníku tří odbojů. Ta zahrnovala revitalizaci celého areálu statku, rodný dům Josefa Mašína (vlastní jádro památníku), pietní zahradu, trvalou expozici s tématem tří odbojů v jedné části hospodářské budovy a to včetně podpůrného provozního zázemí ve druhé části téže hospodářské budovy.[2]

Finanční zdroje

Celková rekonstrukce nemovitostí v Lošanech a vybudování Památníku tří odbojů se uskutečnila na základě veřejné sbírky na transparentní bankovní účet (založený 4. října 2018). Finanční prostředky[p. 5] byly využity na celkovou rekonstrukci komunistickým režimem zdevastovaného areálu statku, na venkovní terénní úpravy, ke změnám kvality povrchů, revitalizaci zeleně a na celkové oplocení areálu. Projekt plánoval dvě stavební etapy:

  • první etapa (s rozpočtem cca 10 milionů Kč): rodný dům Josefa Mašína, pietní zahrada s oplocením, přípojky inženýrských sítí a nezbytné terénní úpravy;[2]
  • druhá etapa (s rozpočtem cca 20 milionů Kč): celková rekonstrukce stávající hospodářské budovy s expozicí tří odbojů a s provozním zázemím památníku, další terénní a sadové úpravy, oplocení celého areálu statku.[2]

Koncepce památníku

Optickým centrem Památníku tří odbojů je původní rodný dům Josefa Mašína, který přišel v průběhu času o svůj jedinečný charakter několika přestavbami. Architektonické řešení zachovalo v přízemí se nacházející původní zdivo a klenuté místnosti. Ve vstupní místnosti je instalován text dopisu Josefa Mašína, ve kterém se loučí se svou ženou a dětmi. Obvodové zdivo objektu, postrádajícího střechu, bylo překryto stříkaným betonem (ochranná a stabilizační funkce). Velký čtvercový prostor uprostřed objektu je zatravněn a osazen morušovým stromem. Rozlehlý hospodářský dvůr původního statku byl ponechán jako velkokapacitní prostor a zázemí pod širým nebem pro různé příležitosti (např. pořádání letních škol)[4] a shromáždění při slavnostních a společenských akcích.[2] Koncepci a obsah historické expozice v bývalé hospodářské budově navrhl ve spolupráci s dalšími členy spolku historik Petr Blažek.

Otevření památníku

Slavnostní shromáždění při příležitosti otevření Památníku tří odbojů široké veřejnosti proběhlo v pátek 26. srpna 2022 od 15.00 hodin před branou areálu Mašínova statku v Lošanech. Moderování celého ceremoniálu bylo svěřeno Jakubovi Železnému.[3] Jako první promluvila Zdeňka Mašínová a dále se slavnostních projevů ujali vrcholní představitelé české politické sféry: premiér Petr Fiala a po něm předseda Senátu Miloš Vystrčil.[3]

Zdena Mašínová a moderátor Jakub Železný v úvodu slavnostního otevření Památníku tří odbojů
Zdena Mašínová a moderátor Jakub Železný v úvodu slavnostního otevření Památníku tří odbojů

Po proslovech politiků následovala modlitba vedená evangelickým farářem Markem Zikmundem.[p. 6] Celou úvodní oficiální část slavnosti zakončila česká státní hymna.[3] Po jejím doznění se otevřela dřevěná vrata a široká veřejnost byla slavnostně vyzvána k první návštěvě Památníku tří odbojů.[3][p. 7] Veřejnost měla možnost zhlédnout Mašínův rodný dům přeměněný na jádro památníku se zachovanými obvodovými zdmi a moruší, která má symbolizovat sílu rodiny Mašínových (a také křehkost lidských vztahů), pietní zahradu a část hospodářské budovy s expozicí o třech odbojích.

Součástí slavnostního otevření památníku byla i podvečerní beseda se Zdeňkou Mašínovou a dcerami Josefa Mašína, kterou moderoval historik Petr Blažek.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. První odboj československých vlastenců byl namířený proti Rakousko-Uhersku a aktivity příslušníků československých legií během první světové války, které spolu s politickým ovzduším po jejím skončení podpořily vznik samostatného demokratického Československého státu.
  2. Druhý odboj byl namířený proti německému nacismu během druhé světové války projevující se vojenskou formou (vně hranic Protektorátu Čechy a Morava), tak i akcemi diverzně-zpravodajskými, které směřovaly proti represivním německým složkám (gestapo, sicherheitsdienst, ...) po celém území Čech a Moravy.
  3. Třetí odboj byl namířený proti vnitřnímu totalitnímu komunistickému režimu nastolenému v Československu po únoru 1948, který byl injektován ještě před koncem druhé světové války do protektorátních zemí z bolševického SSSR a „morálně stvrzen“ osvobozením Prahy v květnu 1945 Rudou armádou.
  4. Podplukovník Josef Mašín za Protektorátu Čechy a Morava odkázal rodový statek v Lošanech svým třem dětem (Zdeně, Ctiradovi a Josefovi). Komunistický režim po druhé světové válce nemovitost zabavil.[3]
  5. Do srpna 2022 se na kontě sešlo 9 milionů korun.[3]
  6. Marek Zikmund – bývalý boskovický evangelický farář. Od roku 2013 působil v Přerově, poté vykonával funkci seniora moravskoslezského seniorátu (jedná se o funkci hlavního krajského představitele Českobratrské církve evangelické). S manželkou Martou má tři dcery (Janu, Alenu a Lydii).[5] Dne 4. srpna 2010 měl Marek Zikmund v Poděbradech kázání (biblické zamyšlení a evangelijní zvěsti) v rámci smutečního obřadu spojeného s pohřbem Milana Paumera.[6][7]
  7. Památník po jeho otevření bude provozovat Regionální muzeum v Kolíně.[4]

Reference

  1. Lošany 1, 280 02 Lošany, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-08-27]. GPS souřadnice: 49.9989622N, 15.1227306E; 49°59'56.264"N, 15°7'21.830"E. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Kolektiv autorů. Mašínův statek, Památník tří odbojů. Propagační brožura vydaná zapsanou společností Mašínův statek – památník tří odbojů. Formát A5, 14 stran.
  3. a b c d e f g h HEJDUK, Zdeněk; BÍLEK, Michal. V Lošanech na rodném statku Josefa Mašína otevřeli Památník tří odbojů [online]. web: Kolínský deník cz, rev. 2022-08-26 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. 
  4. a b Úvod [online]. web: Mašínův statek cz [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  5. TRUMPEŠ, Tomáš. Pro další život církve bude nutné osvojit si jinou mentalitu, nahradit tu udržovací za misijní. [online]. web: Ohlasy dění na Boskovicku, 2016-09-14 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. 
  6. Kázání Marka Zikmunda na pohřbu Milana Paumera [online]. web: Vladimír Hučín cz, 2010-08-04 [cit. 2022-08-28]. Poděbrady. Dostupné online. 
  7. POBŘÍSLO, Pavel. Milan Paumer zemřel ve čtvrtek 22. července 2010 ve Vinohradské nemocnici v Praze. [online]. web: Bojovníci cz, 2010-08-08 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy