Váňův kámen a jeho nejbližší okolí je také významnou archeologickou a historickou památkou. Profesor Karel Jaroslav Maška nalezl v roce 1879 na této lokalitě bronzové jehlice a pazourkové nožíky. Při archeologickém průzkumu zde byly zjištěny též důkazy existence tzv. kultury púchovského lidu.[4]
Z historické doby je známo několik dramatických událostí, jako byla selská povstání, která se zde odehrála v 17. století. Těchto povstání se účastnilo až 1500 mužů z 30 obcí tehdejšího biskupského hukvaldského panství. Na jihovýchodní stěně Váňova kamene byla na památku těchto povstání v roce 1995 odhalena bronzová pamětní deska.[4]
Předmět ochrany
Důvodem ochrany je zachování významného skalního útvaru – dominantního výchozu jurskéhovápence s výraznou brekciovou texturou. Přírodní památka se nachází v malém zalesněném remízku na jihovýchodním svahu Bílé hory. Širší území přírodní památky je téměř z poloviny porostlá mladou dubohabřinou.[4]
Geomorfologie
Z hlediska geomorfologického členění náleží území do celku Podbeskydská pahorkatina v subprovincii Vnější Západní Karpaty.[4] Výrazný skalní vápencový výchoz je co do morfologie velmi významným útvarem. Skála o rozměrech 50 krát 30 metrů má u paty přibližně trojúhelníkový půdorys a vystupuje jako kolmý jehlan do výše asi 20 m nad okolní terén. Stěny skály byly utvářeny lomovou těžbou vápence, která zde probíhala koncem 19. století.[5]
Geologie
Skála je tvořena krou světle šedého štramberského vápence s výraznou brekciovitou stavbou. Tyto vápence jsou významné i z paleontologického hlediska, neboť obsahují hojné ukázky fauny někdejšího jurského korálového rifu.[5]
Přístup
Ke Váňovu kameni dojdete po modré turistické značce a zároveň po Lašské naučné stezce z náměstí v Kopřivnici. která dále pokračuje k rozcestníku Štramberk – pod Bílou Horou. Pokud opustíte modrou turistickou značku, můžete po druhé trase Lašské naučné stezky dojít až na vrchol Bílé hory s rozhlednou.
Horolezectví
Váňův kámen je často využíván horolezci jako cvičná lezecká stěna, přičemž k výstupům je vyžívána především jižní a jihovýchodní strana skály.[4] Na Váňově kameni je vyznačeno celkem 22 lezeckých cest nižší až střední obtížnosti, přičemž zdejší nejobtížnější cesty dosahují stupně 7+ a 8-.[6]
↑Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑PP Váňův kámen [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-08-28]. Dostupné online.
↑ abcdeGILOVÁ, L.; LOSÍK, J. Plán péče o přírodní památku Váňův kámen na období 2015-2034 [online]. [cit. 2018-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31.