UGA svou organizací odpovídala českým vyšším školám tohoto typu s tím rozdílem, že kromě odborných předmětů byla zavedena také ukrajinistika. Na UGA působila řada pomocných vzdělávacích institucí: knihovna s 30 000 svazků odborné literatury, 33 kabinetů, 14 laboratoří, řada farem, lesní školka, meteorologická stanice a dvě vzdělávací družstva. Většina těchto institucí sídlila ve starobylém zámku českého krále Jiřího z Poděbrad (1420-1471).
Historie
Počáteční zakládací listina UGA ze 16. května 1922 Ministerstvem zemědělstvíČSR, byla dne 23. května 1925 pozměněna Profesní radou UGA. Podle nové zřizovací listiny Akademie nadále existovala jako vysoká škola se čtyřletým studijním plánem a měla tři fakulty:
agronomické a lesnické (zvlášť oddělení agronomické a lesnické)
strojírenství (oddělení chemicko-technologické a hydrotechnické)
hospodářské a družstevní (odd. hospodářské s četnými pododděleními a odd. družstevní a statistické)
Během prvních deseti let měla UGA 118 učitelů: 92 Ukrajinců (nejvíce v roce 1928 — 96) a 26 Čechů. Mnozí z profesorů byli prominentní vědci, mezi nimi:
UGA a její profesura se účastnila mezinárodního vědeckého života (kongresy, publikace atd.). Značná byla vědecká publikační činnost UGA a jejích profesorů. Za dobu existence UGA vydali 698 vědeckých publikací, z toho 229 knih (převážně učebnic pro studenty), včetně řady prvních technických příruček pro vysoké školy v ukrajinském jazyce (pouze 37 vyšlo tiskem, zbytek převážně v podobě litografie). Velký význam měl rozvoj ukrajinského technického názvosloví (mimo jiné Lesnická terminologická komise vydala Německo-ukrajinský lesnický slovník). Za dobu její existence na UGA působilo 50 organizací, mezi nimi 9 vědeckých, odborných a odborných organizací.
Українська Господарська Академія в ЧСР // Українська мала енциклопедія : 16 кн. : у 8 т. / проф. Є. Онацький. — Накладом Адміністратури УАПЦ в Аргентині. — Буенос-Айрес, 1966. — Т. 8, кн. XV : Літери Ст — Уц. — С. 1954. — 1000 екз.