USS Narwhal (SSN-671) byla americká útočná ponorka s jaderným pohonem z doby studené války. Díky použití jaderného reaktoru s přirozenou cirkulací chladicího média (NCR – Natural Circulation Reactor) byla nejtišší ponorkou své doby. Uvádí se, že byla často využívána ke speciálním operacím (např. ke špionáži).[1]
V přídi byl umístěn pouze výkonný sonar a dále v trupu čtveřice 533mm torpédometů. Z nich mohla být vypouštěna torpéda, protiponorkové střely UUM-44 SUBROC, protilodní střely UGM-84 Harpoon či střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk.[2] Pohonný systém tvořil jaderný reaktor typu S5G a dvě turbíny. Lodní šroub byl jeden. Řešení pohonného systému z Narwhalu udělalo nejtišší ponorku své doby. Reaktor například využíval přirozené cirkulace chladici kapaliny, což umožnilo vypuštění hlučných čerpadel.[1]
Operační služba
Narwhal byl v operační službě mezi lety 1969–1999. Operoval doslova po celém světě. Uvádí se, že byl často využíván ke speciálním operacím (např. ke špionáži), sledování sovětských ponorek a často se pohyboval blízko sovětských břehů. Poslední nasazení ponorky proběhlo v roce 1998 ve Středomoří.[1] Po vyřazení byla ponorka odeslána do recyklačního programu.
↑PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN80-206-0414-6. S. 79.
Literatura
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN80-206-0414-6. S. 389.