Třída Ethan Allen byla americká třída raketonosných ponorek s jaderným pohonem z éry studené války. Byly to první americké balistické ponorky od počátku navržené pro tento účel. Ponorky nesou název hrdiny americké války za nezávislost, Ethana Allena. V letech 1959–1963 bylo postaveno celkem pět ponorek této třídy. Američané je provozovali v letech 1961–1992. V posledních letech své služby již nenesly jaderné zbraně. Jejich označení SSBN znamená balistická nukleární ponorka – Submarine, Ballistic (Nuclear).
Stavba
Celkem bylo postaveno pět ponorek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice General Dynamics Electric Boat v Grotonu v Connecticutu a Newport News Shipbuilding v Newport News ve Virginii. Do služby byly přijaty v letech 1961–1963.
Výzbroj představovaly čtyři příďové 533mm torpédomety. Ve dvou řadách po osmi silech bylo za velitelskou věží ponorky umístěno celkem šestnáct balistických raket UGM-27 Polaris. Rakety byly nejprve verze Polaris A-2, později Polaris A-3. V přídi byl umístěn rovněž sonar typu BQS-4 (později BQR-19). Pohonný systém tvořil jaderný reaktor typu S5W a dvě turbíny. Nejvyšší rychlost ponorky byla 15 uzlů na hladině a 23 uzlů pod hladinou.[1]
Operační služba
Ethan Allen provedla jediný uskutečněný zkušební odpal balistické rakety Polaris vybavené jadernou hlavicí. Raketa byla vypuštěna 6. května 1962 z ponorky plující pod hladinou v Pacifiku. Hlavice vybuchla nad jižním Pacifikem. Opakování podobných testů zabránil zákaz atmosférických zkoušek jaderných zbraní.[2]
Jako nosiče balistických raket sloužily všechny tyto ponorky až do roku 1981, kdy byly vyřazeny střely Polaris. Jelikož se nedaly upravit pro nesení rozměrnějších střel Poseidon, byly z nich Polarisy demontovány a několik dalších let sloužily jako útočné ponorky. Ethan Allen, Thomas A. Edison byly vyřazeny v roce 1983, zatímco Thomas Jefferson o dva roky později. Výrazně delší byla služba dvojice John Marshall a Sam Houston, které byly vybaveny pro operace speciálních oddílů Navy SEALs. Například mohly nést dva válcové moduly Dry Deck Shelter, umožňující výsadek potápěčů při plavbě pod vodou. Vyřazeny byly v letech 1992-1993. Po vyřazení byly všechny postupně odeslány do recyklačního programu a sešrotovány.
Odkazy
Reference
↑PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN80-206-0414-6. S. 130.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN80-206-0414-6. S. 389.