Třída U 63 |
---|
SM U 65 |
Obecné informace |
---|
Uživatelé | Kaiserliche Marine Rakousko-uherské námořnictvo |
---|
Typ | ponorka |
---|
Lodě | 3 |
---|
Osud | 2 potopeny 1 vyřazena |
---|
Předchůdce | třída U 57 |
---|
Nástupce | třída U 66 |
---|
Technické údaje |
---|
Výtlak | 810 t (na hladině) 927 t (pod hladinou)[1] |
---|
Délka | 68,4 m |
---|
Šířka | 6,3 m |
---|
Ponor | 4 m |
---|
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 2200 bhp + 1200 shp |
---|
Rychlost | 16,5 uzlu (na hladině) 9 uzlů (pod hladinou) |
---|
Dosah | 8100 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 60 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
---|
Posádka | 35 |
---|
Výzbroj | 2× 88mm kanón (2×1) 4× 500mm torpédomet 8 torpéd |
---|
Ostatní | hloubka ponoru 50 metrů |
---|
Třída U 63 byla třída středních ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1916–1918. Sloužily pod vlajkou Rakousko-uherského námořnictva. Dvě byly za války potopeny, třetí po válce získala Velká Británie.[2]
Stavba
Ponorky třídy U 63 představovaly vylepšenou verzi třídy U 51, postavenou ve třech kusech německou loděnicí Germaniawerft v Kielu.[2]
Jednotky třídy U 63:[2]
Jméno |
Loděnice |
Založení kýlu |
Spuštění na vodu |
Vstup do služby |
Osud
|
U 63 |
Germaniawerft, Kiel |
1915 |
8. února 1916 |
březen 1916 |
Od roku 1916 operovala jako U 63 pod Rakousko-uherskou vlajkou. Roku 1919 předána Velké Británii, sešrotována.
|
U 64 |
Germaniawerft, Kiel |
1915 |
29. února 1916 |
duben 1916 |
Od roku 1916 operovala jako U 64 pod Rakousko-uherskou vlajkou. Dne 17. června 1918 potopena u Sardinie britskou šalupou HMS Lychnis.
|
U 65 |
Germaniawerft, Kiel |
1915 |
21. března 1916 |
květen 1916 |
Od roku 1916 operovala jako U 65 pod Rakousko-uherskou vlajkou. Dne 28. října 1918 potopena vlastní posádkou.
|
Konstrukce
Ponorky měly dvojtrupou koncepci.[2] Základní výzbroj tvořily dva 88mm kanóny TK L/30 C/08 a čtyři 500mm torpédomety (dva příďové a dva záďové) se zásobou osmi torpéd. Pohonný systém tvořily dva šestiválcové diesely Germania o výkonu 2200 bhp a dva elektromotory SSW o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,5 uzlu na hladině a 9 uzlů pod hladinou. Dosah byl 8100 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 60 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2] Doba ponoření byla 50 vteřin.[1]
Modifikace
Během služby přezbrojeny jedním 105mm kanónem.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. (anglicky)
- WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. 51 s. ISBN 1-84176-362-4. (anglicky)
Související články
Externí odkazy