Třída U 57 byla třída středních ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1916–1918. Sedm jich bylo za války potopeno, ostatní byly po válce předány vítězným mocnostem (Francie a Velká Británie).[2]
Stavba
Ponorky třídy U 57 představovaly vylepšenou verzi třídy U 27, postavenou ve dvou sériích německou loděnicí AG Weser v Brémách. Čas ponoření se podařilo zkrátit na 49–52 vteřin.[1] Celkem bylo postaveno dvanáct ponorek tohoto typu.[2]
Dne 25. dubna 1918 potopena v Atlantiku britskou šalupou HMS Jessamine.
Konstrukce
Zajetí ponorky SM U 58
Ponorky měly dvojtrupou koncepci.[2] Základní výzbroj ponorek U 58–U 60 tvořily dva 88mm kanóny TK L/30 C/08 a čtyři 500mm torpédomety (dva příďové a dva záďové) se zásobou sedmi torpéd. Pohonný systém tvořily dva šestiválcové diesely MAN o výkonu 1800 bhp a dva elektromotory SSW o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,7 uzlu na hladině a 8,4 uzlu pod hladinou. Dosah byl 7730 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 55 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2]
Modifikace
Ponorka U 60 byla vybavena výkonnějšími diesely (2400 bhp), díky čemuž se její rychlost na hladině zvýšila na 16,5 uzlu. Ponorky U 60–U 62 nesly více paliva, takže jejich dosah narostl na 8600 námořních mil, ale podhladinový dosah zároveň poklesl na 49 námořních mil. Dvě ponorky první série (U 61, U 62) a všech šest ponorek druhé série dostalo už při stavbě jeden 105mm kanón TK L/45 C/16 namísto dvou 88mm kanonů. Během války byly 105mm kanónem přezbrojeny i starší ponorky tohoto typu. Všechny ponorky druhé série navíc nesly zásobu torpéd zvětšenou na 10–12 kusů.[1]
Služba
Ponorky byly bojově nasazeny za první světové války, přičemž sedm jich bylo ve službě ztraceno.
