Třída U 31 byla třídaponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno 11 jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1914–1918. Šest ponorek nějaký čas sloužilo pod vlajkou Rakousko-uherského námořnictva. Sedm jich bylo za války ztraceno a po dvou kusech po válce získaly Velká Británie a Francie v rámci reparací.[2]
Od roku 1916 provozována pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 39. Dne 18. května 1918 poblíž Ferrolu poškozena letadly, internována ve Španělsku. Roku 1919 předána Francii.
U 40
Germaniawerft, Kiel
1912
22. října 1914
únor 1915
Dne 23. června 1915 v Severním moři potopena britskou lodí Q Taranaki a britskou ponorkou HMS C24.
U 41
Germaniawerft, Kiel
1912
10. října 1914
únor 1915
Dne 24. září 1915 v Lamašském průlivu potopena britskou lodí Q Wyandra.
Konstrukce
Ponorky měly dvojtrupou koncepci.[2] Ponoření jim trvalo 1 minutu a 40 vteřin.[1] Výzbroj tvořily čtyři 500mm torpédomety (dva příďové a dva záďové) se zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Germania o výkonu 1850 bhp a dva elektromotory Siemens-Schuckert Werke o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,4 uzlu na hladině a 9,7 uzlu pod hladinou. Dosah byl 7800 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 80 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2]
Modifikace
Část ponorek sloužila bez palubního kanónu, další nesly 88mm kanón, či 105mm kanón.[1]
Služba
Ponorky byly bojově nasazeny za první světové války, přičemž sedm bylo ve službě ztraceno. Ponorka SM U 35 byla nejúspěšnější ponorkou obou dvou světových válek. Celkem potopila celkem 224 plavidel o tonáži 535 900 BRT.[1]