Třída Mackenzie

Třída Mackenzie
HMCS Mackenzie (DDE-261)
HMCS Mackenzie (DDE-261)
Obecné informace
UživatelKanadské královské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě4
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Restigouche
Nástupcetřída Annapolis
Technické údaje
Výtlak2380 t (standardní)
2890 t (plný)[1]
Délka111,5 m
Šířka12,8 m
Ponor4,27 m[2]
Pohon2 parní tubíny, 2 kotle
Rychlost28 uzlů
Dosah4750 nám. mil při 14 uzlech
Posádka210
Výzbroj4× 76mm kanón (2×2)
2× Mk 10 Limbo (2×1)
2× torpédomet Mk 2 (2×1)

Třída Mackenzie byly protiponorkové torpédoborce kanadského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1962–1994. V 80. letech prošly modernizací v rámci programu DELEX (DEstroyer Life EXtension). Všechny byly vyřazeny ze služby.[1]

Pozadí vzniku

HMCS Mackenzie (DDE-261)

Po stavbě 14 úspěšných protiponorkových torpédoborců tříd St. Laurent a Restigouche bylo kanadským námořnictvem objednáno dalších šest jednotek, čímž měla země získat celkem 20 moderních torpédoborů. Nakonec bylo rozhodnuto tuto objednávku rozdělit a kromě čtyř klasických torpédoborců třídy Mackenzie byla objednána i dvoučlenná třída Annapolis, jejíž plavidla byla vybavena palubním vrtulníkem, což výrazně zlepšovalo jejich efektivitu v protiponorkovém boji.[3]

Každý ze čtyř torpédoborců třídy Mackenzie byl postaven jinou loděnicí. Plavidla do služby vstupovala v letech 1962–1963.[1]

Jednotky třídy Mackenzie:[1]

Jméno Loděnice Spuštěna Vstup do služby Osud
HMCS Mackenzie (DDE-261) Canadian Vickers Ltd., Montréal 25. května 1961 6. října 1962 Vyřazen 1993, potopen jako umělý útes poblíž Sidney v Britské Kolumbii.[2]
HMCS Saskatchewan (DDE-262) Victoria Machinery Depot Ltd., Victoria 1. února 1961 16. února 1961 Vyřazen 1994, potopen jako umělý útes poblíž Nanaimo v Britské Kolumbii.[2]
HMCS Yukon (DDE-263) Burrard Dry Dock Ltd., North Vancouver 27. července 1961 25. května 1963 Vyřazen 1992, potopen jako umělý útes poblíž San Diega.[2]
HMCS Qu'Appelle (DDE-264) Davie Shipbuilding Ltd., Lauzon 2. května 1962 14. září 1963 Vyřazen 1992, sešrotován.

Konstrukce

HMCS Qu'Appelle (DDE-264)

Po dokončení

Plavidla nesla vzdušný vyhledávací radar SPS-12, vyhledávací radar SPS-10B a navigační radar Sperry Mk.2.[2]

Výzbroj tvořily čtyři 76mm kanóny ve dvoudělových věžích. Příďová věž nesla britské 76mm kanóny Vicker Mk.6 o délce hlavně 70 ráží (byly vyvinuty speciálně pro britské křižníky třídy Tiger a kanadské námořnictvo bylo jejich jediným zahraničním uživatelem[2]). Na zádi byly dva americké 76mm kanóny Mk.33 o délce hlavně 50 ráží.[2] K ničení ponorek lodě nesly dva salvové vrhače hlubinných pum Mk 10 Limbo a dva jednohlavňové vrhače Mk 2 („K-gun“) pro protiponorková torpéda Mk 43. Pohonný systém tvořily dva kotle Babcock & Wilcox a dvě parní turbíny English-Electric o výkonu 30 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů. Dosah byl 4750 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Modernizace DELEX

HMCS Mackenzie (DDE-261)

Cílem modernizace provedené v letech 1984–1987 bylo prodloužení životnosti plavidel a zlepšení jejich schopností v boji s nejmodernějšími sovětskými ponorkami. Plavidla dostala novou elektroniku, radary, sonary, systémy řízení palby i navigační systémy. Novou sestavu radarů tvořily vzdušný vyhledávací radar SPS-502, vyhledávací radar SPS-10D a navigační radar Sperry Mk.127E. Zastaralé vrhače torpéd Mk 2 nahradily dva trojhlavňové 324mm torpédomety Mk 32, ze kterých byla vypouštěna torpéda Mk 46.[2]

Výskyt v kultuře

Vyřazený torpédoborec Mackenzie si zahrál v jedné epizodě amerického seriálu Akta X.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Class Mackenzie Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i MACKENZIE Class [online]. Hazegray.org [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HMCS Annapolis Class Helicopter Destroyer [online]. Globalsecurity.org [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 281. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy