Třída Famous

Třída Famous / třída Bear
USCG Seneca (WMEC-906)
USCG Seneca (WMEC-906)
Obecné informace
UživatelUSCG
Typkutr
Lodě13
Zahájení stavby1979–1987
Spuštění na vodu1980–1988
Uvedení do služby1983–1990
Osudaktivní (2024)
Předchůdcetřída Reliance
Nástupcetřída Heritage
Technické údaje
Výtlak1200 t (standardní)
1780 t (plný)
Délka82,3 m
Šířka11,7 m
Ponor4,1 m
Pohon2 diesely
Rychlost19,5 uzlu
Dosah3800 nám. mil[1]
Posádka80
Výzbroj1× 76mm kanón
1× 20mm Phalanx CIWS (za války)
2× 12,7mm kulomet
2× 40mm minomet
Letadla1× vrtulník
SonarSQR-19 (za války)

Třída Famous (jinak též třída Bear) je třída kutrů Pobřežní stráže Spojených států amerických kategorizovaných jako Medium endurance cutter. Vzhledem k velikosti a schopnostem plavidel je lze kategorizovat i jako fregaty. Celkem bylo postaveno 13 jednotek této třídy.[2] Kutry ve službě nahradily starší plavidla třídy Treasury.[3] V době míru je jejich hlavním úkolem ochrana výhradní námořní ekonomické zóny země. V případě války mohou být upraveny pro doprovod konvojů a protiponorkový boj.[3]

U americké pobřežní stráže tuto třídu nahradí oceánské hlídkové lodě postavené v rámci programu Offshore Patrol Cutter.

Stavba

Celkem bylo postaveno třináct jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Tacoma Boatbuilding Company v Tacomě ve státě Washington a loděnice Robert Derecktor Shipyard v Middletownu ve státě Rhode Island.[4]

Jednotky třídy Famous:[4]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Vstup do služby Status
USCGC Bear (WMEC-901) Tacoma Boatbuilding 23. srpna 1979 25. září 1980 4. února 1983[3] aktivní
USCGC Tampa (WMEC-902) Tacoma Boatbuilding 2. dubna 1980 19. března 1981 16. března 1984 aktivní
USCGC Harriet Lane (WMEC-903) Tacoma Boatbuilding 15. října 1980 6. února 1982 20. září 1984[3] aktivní
USCGC Northland (WMEC-904) Tacoma Boatbuilding 9. dubna 1981 7. května 1982 17. prosince 1984 aktivní
USCGC Spencer (WMEC-905) Robert Derecktor Shipyard 26. června 1982 16. června 1984 28. června 1986[3] aktivní
USCGC Seneca (WMEC-906) Robert Derecktor Shipyard 16. září 1982 16. června 1984 4. května 1987 aktivní
USCGC Escanaba (WMEC-907) Robert Derecktor Shipyard 1. dubna 1983 24. srpna 1985 27. srpna 1987 aktivní
USCGC Tahoma (WMEC-908) Robert Derecktor Shipyard 28. června 1983 24. srpna 1985 6. dubna 1988 aktivní
USCGC Campbell (WMEC-909) Robert Derecktor Shipyard 10. srpna 1984 30. srpna 1986 19. srpna 1988 aktivní
USCGC Thetis (WMEC-910) Robert Derecktor Shipyard 24. srpna 1984 30. srpna 1986 30. června 1989 aktivní
USCGC Forward (WMEC-911) Robert Derecktor Shipyard 11. července 1986 18. srpna 1987 4. srpna 1990 aktivní
USCGC Legare (WMEC-912) Robert Derecktor Shipyard 11. července 1986 18. srpna 1987 4. srpna 1990 aktivní
USCGC Mohawk (WMEC-913) Robert Derecktor Shipyard 18. června 1987 18. května 1988 20. března 1990 aktivní

Konstrukce

Kutr USCGC Escanaba
Kutr USCGC Escanaba v doprovodu argentinského torpédoborce Almirante Brown a brazilské fregaty Bosisio

Výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara, dva 40mm minomety a dva 12,7mm kulomety. V případě války je možná instalace obranného systému Phalanx CIWS. Na zádi se nachází přistávací plocha s hangárem pro jeden vrtulník HH-65 Dolphin (speciální verze typu AS 365 Dauphin), nebo HH-60J Jayhawk.[1] Během války by plavidla byla vybavena sonarem SQR-19. Pohonný systém tvoří dva diesely Alco o celkovém výkonu 7000 hp.[3] Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 19,5 uzlu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Famous Class Cutter [online]. Military.com [cit. 2015-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 158. 
  3. ↑ a b c d e f WPC's & WMEC's: 1945-2000 [online]. USCG [cit. 2015-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BEAR cutters (1983 - 1990) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy