Třída Almirante Brown je třídatorpédoborcůargentinského námořnictva, patřící svou konstrukcí do německé rodiny válečných lodí typu MEKO, produkovaných loděnicí Blohm + Voss. V této typové řadě je třída Almirante Brown označena MEKO 360 H2. Plavidla byla druhou realizovanou objednávkou lodí typu MEKO. Předcházela jim pouze konstrukcí podobná nigerijská fregataAradu typu MEKO 360 H1 (fakticky jejich sesterská loď). Třída se skládá ze čtyř jednotek, pojmenovaných Almirante Brown, La Argentina, Heroína a Sarandi. Všechny jsou stále v aktivní službě.
Stavba
Stavba šesti jednotek této třídy byla objednána v roce 1978, v následujícím roce ale byla snížena na čtyři, přičemž ušetřené peníze byly využity na koupi korvet třídy Espora. Všechny čtyři torpédoborce byly postaveny německou loděnicí Blohm + Voss v Hamburku a do aktivní služby byly zařazeny v letech 1983–1984.
Pro plavidla je typická jejich modulární konstrukce. Hlavňová výzbroj lodí je poměrně silná. Na přídi se nachází dělová věž s jedním dvouúčelovým 127mm kanónem Otobreda. Ten doplňují čtyři dělové věže systému DARDO nesoucí dvouúčelové dvouhlavňové 40mm kanóny Bofors (dvě před můstkem a dvě po stranách hangáru). Protiletadlovou výzbroj tvoří osminásobný vypouštěcí kontejner pro protiletadlové řízené střely krátkého dosahu Selenia Aspide s celkovou zásobou 24 střel. Protilodní výzbroj tvoří osm francouzských protilodních střelMM40 Exocet, umístěných ve čtyřnásobných kontejnerech ve středu lodě. Protiponorkovou výzbroj tvoří dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety ILAS 3 se zásobou 18 lehkých protiponorkových torpéd Whitehead A 244/S. V zadní části lodi se nachází přistávací plocha a hangár pro dva protiponorkové vrtulníky.
Pohonný systém je koncepce COGOG. Tvoří ho dva páry plynových turbín, pohánějící dvojici lodních šroubů. Dvě turbíny Rolls-Royce Tyne RM1C, každý o výkonu 4950 hp, slouží pro ekonomickou plavbu, zatímco druhý pár turbín Rolls-Royce Olympus TM3B, každý o výkonu 30 000 hp, loď pohání v bojové situaci. Nejvyšší rychlost dosahuje 30,5 uzlu. Dosah je 4500 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.
Odkazy
Reference
↑Class Meko 360 Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. (anglicky)
Literatura
CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN80-86215-81-4. S. 240.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN80-206-0414-6. S. 389.