Základní údaje
Typ	vrtulníková výsadková loď
Číslo trupu	L9890
Uživatelé	Italské námořnictvo
Jméno podle	Terst
Objednána	3. července 2015
Zahájení stavby	20. února 2018
Spuštěna na vodu	25. května 2019
Uvedena do služby	2023 (předpoklad)
Osud	zkoušky (2022)
Cena	1 171 000 000 €
Takticko-technická data
Výtlak	25 816 t (standardní) 38 000 t (plný)
Délka	213,4 m (vodoryska) 240 m (celková délka)
Šířka	47 m
Ponor	7,2 m
Pohon	CODOG 165 130 koní
Rychlost	25 uzlů (46 km/h)
Dosah	7 000 nám. mil (13 000 km) při rychlosti 16 uzlů (30 km/h)
Posádka	460 důstojníků a námořníků 604 vojáků
Výzbroj	3× 76mm OTO Melara 3× 25mm Oerlikon KBA 2× Sylver A50 (8 hl.) 16× MBDA Aster / 32× MBDA CAMM
Letadla	12× EH-101

Trieste (L9890) je víceúčelová vrtulníková výsadková loď stavěná pro Italské námořnictvo. Její přijetí do služby je plánováno na rok 2023.^[1] Mezi její hlavní úkoly bude patřit přeprava a výsadek vojáků, vozidel a dalšího nákladu, přičemž bude moci sloužit také jako plovoucí nemocnice, zdroj pitné vody a elektrické energie.^[2] Stavba je součástí širšího programu obnovy italské floty, který mimo jiné zahrnuje stavbu velké výsadkové lodě, sérii víceúčelových hlídkových lodí třídy Thaon di Revel a logistickou podpůrnou loď Vulcano (A5335). Samotná LHD započne náhradu stávajících malých výsadkových lodí třídy San Giorgio.

Kontrakt v hodnotě 1,1 miliardy euro na stavbu nové vrtulníkové výsadkové lodě získalo v červenci 2015 konsorcium Raggruppamento Temporaneo di Impresa (RTI), tvořené loděnicí Fincantieri a zbrojovkou Finmeccanica (nyní Leonardo).^[1] Plavidlo staví loděnice Fincantieri ve své loděnici Castellammare di Stabia, přičemž jeho vystrojení a předání zajistí loděnice Muggiano.^[3]

Slavnostní první řezání oceli proběhlo 12. července 2017.^[1] Kýl byl založen 20. února 2018.^[4] Spuštění plavidla na vodu proběhlo 25. května 2019. Přítomen byl italský prezident Sergio Mattarella a velitel námořnictva Valter Girardelli.^[5]

Kromě 200 členů posádky loď pojme až 750 vojáků, vozidla a další vybavení. Vozidlová paluba bude mít plochu 1 200 m². Prostory pro náklad budou přístupné pomocí boční a záďové rampy.^[2] Uvnitř budou propojené pomocí systému ramp a výtahů. Loď bude vybavena pro velení výsadkovým operacím a ponese malou palubní nemocnicí. Bude vybavena průběžnou letovou palubou s až devíti přistávacími body pro vrtulníky a ostrovem na pravoboku. S podpalubím ji spojí dva výtahy. Bude z něj moci operovat až 12 vrtulníků různých typů (např.EH-101, NH90, AW129).^[6] Ze zaplavitelného záďového doku budou operovat až čtyři vyloďovací čluny LCM s nosností 60 tun.^[1] Objednány byly také dva rychlé útočné čluny loděnice Baglietto.^[7]

Výzbroj tvoří tři 76mm/62 kanóny OTO Melara Super Rapid, tři 25mm kanóny KBA 25/80 a 12,7mm kulomety. Na palubě bude zároveň příprava pro případnou instalaci vertikálních vypouštěcích sil Sylver pro protiletadlové řízené střely Aster nebo CAMM.^[2] Pohonný systém je koncepce CODLOG. Tvoří jej dvě plynové turbíny Rolls-Royce MT30, každá o výkonu 11 000 kW a dva diesely, každý o výkonu 6 500 kW. Elektrickou energii dodávají čtyři generátory, každý o výkonu 2 500 kW. Nejvyšší rychlost dosáhne 25 uzlů^[3] a cestovní rychlost 16 uzlů. Dosah bude 7 000 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trieste na Wikimedia Commons