Translace byla vyjádřením veřejné úcty věřících k danému člověku, který byl považován za svatého. V průběhu dějin však církevní autorita zasahovala do procesu prohlašování za svatého mnohem aktivněji, aby zabránila zneužití tohoto procesu a také zjevným omylům. Translací byli prohlášeni za svaté i první čeští svatí, totiž svatá Ludmila a svatý Václav. Translace coby způsob zařazení do kánonu svatých končí v katolické církvi kanonizací sv. Ulricha, biskupa v Augsburgu, který zemřel roku 973 a roku 993 byl kanonizován papežemJanem XV. v Lateránské bazilice. Translace ostatků je nadále považována za způsob svatořečení v pravoslavných církvích.