Tmogvi (gruzínskyთმოგვი, IPA: tʰmɔgvi; arménskyԹմկաբերդ, také Tmkaberd nebo Tmuk, či Tmok) je zřícenina hradnípevnosti v jihogruzínském kraji Samcche-Džavachetie, na levém břehu řeky Kura, několik kilometrů po proudu od jeskynního města Vardzia. Pevnost je gruzínskou národní kulturní památkou a součástí historického a architektonického muzejního komplexu Vardzia.[1]
Historie
Jméno „Tmogvi“ je odvozeno od gruzínského slova mogvi (მოგვი), znamenajícího „pohanský kněz“, „(perský) mág“ .[2] Pevnost je poprvé zmiňována ve zdrojích z 9. století.[2] Byla postavena jako obranná pevnost sloužící ke kontrole starobylé obchodní cesty z náhorní plošiny Džavacheti vedoucí údolím řeky Kura. Šlo o nejvýznamnější vojenskou základnu v celé oblasti Džavachetie. Feudálními pány v oblasti byli Bagrationové, respektive jejich gruzínská rodová větev.
Význam Tmogvi ještě vzrostl poté, co bylo kolem roku 900 zničeno město Tsunda i s tamní pevností. Počátkem 11. století přešla pevnost pod přímou kontrolu sjednoceného Gruzínského království. V roce 1073 získal pevnost jako apanáž šlechtic Niania Kuabulidze; jeho potomci ji drželi v následujících staletích, než se dostala do majetku významných feudálních rodů: Toreli, Tmogveli, Šalikašvili nebo Džakeli. V roce 1088 byla pevnost silně poškozena zemětřesením.
V pevnosti se narodil středověký gruzínský spisovatel Sargis Tmogveli a také arménský filosof Grigor Tatevatsi.
Architektura
Ruiny Tmogvi, pohled ze severu
Pevnost Tmogvi byla postavena na vrcholu hory vysoko nad tokem řeky Kura. Rozšířena byla na tři sousední vrcholy a obehnána hradbami, které jsou 150 metrů dlouhé a tři metry silné. Hradby doplňují přirozenou obranou linii, kterou tvoří skalní útesy. Uvnitř areálu bylo vybudováno několik věží. Také byl vyražen tajný tunel vedoucí z hradu k řece Kuře, který měl sloužit pro dopravu pitné vody v případě obléhání. Do současnosti se v lepším stavu dochovala západní část pevnosti. Uvnitř areálu stojí několik budov. Předpokládá se, že budova se čtvercovým půdorysem, postavená z tufu na čedičových základech sloužila jako kostel. Vně hradeb na západní straně stojí taktéž poškozený kostel zasvěcený svatému Efrémovi, v němž se nachází fragmenty fresek ze 13. století.
Tmogvi v literatuře
V roce 1902 napsal arménský „národní básník“ Hovhannes Tumanjan jednu ze svých nejslavnějších básní s názvem Dobytí Tmkaberdu (Թմկաբերդի առումը).[3][4][5] Tématem této básně je epizoda z bojů domorodých arménských vůdců proti Perské říši v první polovině 18. století, a dobytí pevnosti Tmkaberd perským vládcem Nádir Šáhem, údajně v důsledku zrady kněžny Almast, manželky velitele obránců knížete Tatula.[6][7] Básnířka Sofie Parnoková, označovaná jako „ruská Sapfó“, napsala na motivy básně libreto, o nějž ji pro svou plánovanou operu Almast požádal arménský skladatel Alexander Spendiarjan.
Tmogvi
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tmogvi na anglické Wikipedii.
↑SARKISYAN, Svetlana. Spendiaryan [Spendiarov], Aleksandr Afanasy. In: The New Grove Dictionary of Music and Musicians. London: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj] (omezený přístup)
↑HOLDING, Nicholas. Armenia: with Nagorno Karabagh : the Bradt travel guide. 2nd. vyd. Chalfont St. Peter: Bradt Travel Guides, 2008. ISBN9781841621630. S. 98–99.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NEEF, Sigrid. Handbuch der russischen und sowjetischen Oper. Berlin: Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1985. 760 s. S. 585–587. (německy)
↑Ալեքսանդր Սպենդիարյանը – Կյանքի ուղին [online]. Jerevan: ՀԱՅԱՍՏԱՆՈՒՄ ԱՌԱՋԻՆ ԵՐԱԺՇՏԱԿԱՆ ՏՈՒՆ-ԹԱՆԳԱՐԱՆԸ, 2009 [cit. 2015-04-08]. Dostupné online. (arménsky)
Literatura
Berdzenishvili D., Sagharadze Sh., Georgian Soviet Encyclopedia, volume 4, p. 688, Tbilisi, 1979 (gruzínsky)
KARAPETIAN, Samvel, 2011. Javakhk. Yerevan: Research on Armenian Architecture. Dostupné online. ISBN978-99941-875-7-7. S. 192–204.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tmogvi na Wikimedia Commons
