Thomas Parker, 1. hrabě z Macclesfieldu

Thomas Parker, 1. hrabě z Macclesfieldu
Lord nejvyšší sudí baron Thomas Parker (1712, Godfrey Kneller, Národní portrétní galerie)
Lord nejvyšší sudí baron Thomas Parker (1712, Godfrey Kneller, Národní portrétní galerie)
Narození23. července 1666
Staffordshire
Úmrtí28. dubna 1732 (ve věku 65 let)
Londýn
Místo pohřbeníAll Saints Church, Shirburn
Alma materTrinity College
Adams' Grammar School
Inner Temple
Povolánísoudce a politik
Oceněníčlen Královské společnosti
Politická stranaWhigové
ChoťJennetta Carrier (od 1691)[1][2]
DětiLady Elizabeth Parker[3]
George Parker, 2. hrabě z Macclesfieldu[1]
RodičeThomas Parker[3] a Anne Venables[3]
PříbuzníMary Heathcote[3], Elizabeth Heathcote[3], Henry Heathcote[3] a Thomas Heathcote[3] (vnoučata)
FunkceLord Chief Justice of England and Wales (1710–1718)
lord kancléř (1718–1725)
člen Sněmovny lordů
poslanec anglického parlamentu
poslanec 2. parlamentu Velké Británie
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Parker, 1. hrabě z Macclesfieldu (Thomas Parker, 1st Earl of Macclesfield, 1st Viscount Parker of Ewelm, 1st Baron Parker of Macclesfield) (23. července 166628. dubna 1732, Londýn, Anglie) byl britský právník a politik. Řadu let zastával nejvyšší funkce v justiční správě Velké Británie, byl lordem nejvyšším sudím (1710–1718) a lordem kancléřem (1718–1725). Od roku 1716 byl členem Sněmovny lordů, v roce 1721 získal titul hraběte. V roce 1725 byl obviněn z korupce, zbaven všech funkcí, uvězněn v Toweru a odsouzen k vysoké finanční pokutě, poté dožil v soukromí.

Kariéra

Alegorický portrét barona Thomase Parkera ve funkci lorda kancléře (1718–1721), ze sbírek National Trust

Byl synem právníka Thomase Parkera, vystudoval v Cambridge a od mládí působil v justici, od roku 1696 byl soudcem v Derby. V letech 1705–1710 byl členem Dolní sněmovny (poslanecký mandát získal za město Derby), v roce 1705 byl zároveň povýšen do šlechtického stavu a stal se královským justičním radou (Queen's Counsel). V roce 1710 odmítl úřad lorda kancléře a v letech 1710–1718 zastával post lorda nejvyššího sudího (Lord Chief Justice), od roku 1710 byl též členem Tajné rady. Od roku 1713 byl členem Královské společnosti a po smrti královny Anny byl členem dočasné regentské vlády. Vysoké postavení si udržel i po nástupu Jiřího I., v roce 1716 získal titul barona a stal se členem Sněmovny lordů a v letech 1718–1725 zastával úřad lorda kancléře. V roce 1721 byl povýšen na hraběte z Macclesfieldu[pozn. 1], téhož roku upadl do podezření z účasti na finančních machinacích Jihomořské společnosti, ale jako oblíbenec Jiřího I. si udržel postavení. V případě nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii byl také několikrát členem místodržitelského sboru (1719, 1720, 1723). Proslul jako vynikajicí odborník na občanské právo, ale přes vysoké funkce a dlouholetou přízeň Jiřího I. neměl v politice vliv odpovídající jeho postavení.

Jeho pád přišel v roce 1724, kdy byl obviněn z obchodování s úřady soudců. Ve své době šlo o obrovský skandál podlamující důvěru v nestrannou soudní správu. V lednu 1725 odvolán z funkce lorda kancléře a ztratil i členství v Tajné radě. Byl souzen Sněmovnou lordů a jednomyslně uznán vinným z přijetí úplatků ve výši 100 000 liber. Do zaplacení vysoké pokuty byl vězněn v Toweru, konfiskací následně přišel také o značnou část majetku a zbytek života strávil v ústraní.

Rodinné a majetkové poměry

Thomas Parker, 1. hrabě z Macclesfieldu (1718)

Jeho manželkou byla Janet Carrier (1661–1733), mimo jiné teta admirála George Ansona, který v počátcích své kariéry z tohoto příbuzenského vztahu profitoval. Z jejich manželství pocházely dvě děti, dcera Elizabeth (1700–1746) se provdala za Sira Williama Heathcota, člena bankéřské a nejbohatší nešlechtické rodiny v Anglii. Dědicem titulů byl syn George Parker, 2. hrabě z Macclesfieldu.

Hlavním rodovým sídlem byl zámek Shirburn Castle v hrabství Oxfordshire, který hrabě z Macclesfieldu koupil v roce 1716 od rodiny Gage a kde se po svém pádu trvale usadil. Zámek Shirburn Castle byl majetkem jeho potomků až do roku 2004.

Odkazy

Poznámky

  1. Titul barona a hraběte z Macclesfieldu byl odvozen od názvu stejnojmenného města v hrabství Cheshire. Titul hrabat z Macclesfieldu předtím užíval rod Gerardů, který vymřel v roce 1702.

Reference

  1. a b Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

Externí odkazy