Textilní beton

Textilní beton je kompozit sestávající z cementové matrice vyztužené plošnou anorganickou textilií. [1]

Materiálové složení

  • Matrice sestává z jemného betonu (přesně malty) s max. veliostí zrna cca 1 mm a zpravidla s obsahem vysokopecního pucolánového cementu. Chemické složení matrice musí být přizpůsobeno vlastnostem textilie.
  • Jako výztuž jsou vhodné textilní materiály s patřičnou pevností a vysokým modulem elasticity. Těmto požadavkům vyhovují nejlépe vlákna z alkalirezistentního skla (ekonomičtější varianta) a z uhlíku (vyšší pevnost).

Filamenty (vlákna) nebo rovingy (svazky obsahující několik set až několik tisíc vláken) z těchto materiálů se zpracovávají na plošné nebo prostorové textilie s mřížkovitou strukturou. Mřížky mají být 3-4 x větší než rozměry zrnek v matrici. Nejčastěji se používají tkaniny v perlinkové vazbě nebo osnovní pleteniny (případně distanční), známé jsou také proplétané rohože.

  • Pro zlepšení únosnosti výztuže (ovšem na úkor její flexibility) se textile impregnují vhodným polymerem. Povrstvování (až 20 % objemu) se provádí na hotových textiliích a nebo na strojích s patřičným zařízením během výroby textilie.
Lávka pro pěší z textilního betonu v německém Lautlingenu (2010)

Příklad složení textilního betonu (v objemových %) :

Materiál %
textilie 5
písek 40
voda 17
cement 24
pucolán 13
tekutina 1

Vlastnosti textilního betonu.

S pomocí textilní výztuže se dá podstatně zvýšit nosnost betonových konstrukcí, jejich duktilita a současně snížit šířky a rozestupy trhlin v betonu. Zároveň je pro textilie oproti železobetonu zapotřebí mnohem menší krycí vrstva. Pevnost v tahu je při praktických stupních vyztužení v porovnání s prostým betonem přibližně pětinásobná. [2]

Betonové dílce s dostatečnou nosností se dají např. zhotovit se 4-6 vrstvami textilní výztuže v celkové tloušťce 2 cm. [3]

Předchůdcem textilního betonu byl tzv. vláknový beton, který je vyztužen neuspořádanými krátkými vlákny. Tyto výztuže umožňují jen snížení tvorby trhlin a zvýšení odporu proti tlaku a oděru. Nosnost betonu není příměsí krátkých vláken ovlivněna.

Použití textilního betonu

Začátky praktického použití jsou známé z prvních let 21. století. [4]

Přes jednoznačné technické a výrobně technologické přednosti se dosud (do roku 2012) použití nosných dílů z textilního betonu omezovalo jen na jednotlivé projekty. [5] V širším rozsahu se počítá s uplatněním na fasády, balkony a vyzdívky pecí. Rozšíření brání především nedostatečné zkušenosti s dlouhodobým praktickým použitím. Protože se dosud neprosadila sériová výroba, jsou produkty z textilního betonu poměrně drahé.

Reference

  1. ↑ Definice textilního betonu: http://mech.fsv.cvut.cz/web/att/chudoba.pdf
  2. ↑ Vlastnosti textilního betonu (německy): http://www.textilbeton-aachen.de/ Archivováno 21. 10. 2012 na Wayback Machine.
  3. ↑ Beton se 4-6 vrstvami textilní výztuže na 2 cm tloušťky (německy): http://www.torkret.de/leistungsvielfalt/kernkompetenzen/textilbeton.html?iframe=true Archivováno 16. 6. 2012 na Wayback Machine.
  4. ↑ Z historie textilního betonu německy): http://www.baunetzwissen.de/standardartikel/Beton_Glasfaser-und-Textilbewehrung_151008.html
  5. ↑ Německé projekty s použitím textilního betonu: http://dib.schiele-schoen.de/a14536/Eine_Aeusserst_sinnvolle_Ergaenzung_Fuer_das_Bauen_im_Bestand_wird_textilbewehrter_Beton_immer_bedeutungsvoller.html[nedostupný zdroj]

Literatura

  • Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 405 a 416-417
  • Chokri Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 666-675