Perlinková vazba

Schéma perlinkové vazby
Schéma nepravé perlinky
Tkací stroj na perlinku z roku 1892
Korell asi z roku 1925

Perlinková vazba je jedna z možných vazeb tkanin, kde se mimo normálního provázání osnovy s útkem vzájemně překřižují dvě sousední osnovní nitě.[1]

Pravá perlinka

Na horním výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba (anglicky leno weave, německy Dreherbindung). Pod (modře zbarvenou) tzv. stojitou osnovní nití se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.

Shora popsané formě se říká také poloviční perlinka. Naproti tomu se u tzv. úplné perlinkové vazby obě osnovní niti mezi každými dvěma útky spolu ještě jednou zakrucují.[1]

Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi paprsky (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku.[2]

Stroje na výrobu tkanin s perlinkovou vazbou ze začátku 21. století se staví jak s jehlovým tak i s pneumatickým prohozem pro šířku zboží až 540 cm a s otáčkami do 720/min. Dají se použít pro tkaní velmi řídkých záclonovin, např. voálů, nábytkových potahů, koberců i technických tkanin z velmi těžkých rovingů.[2]

Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji, zařízení k -tvorbě perlinky na krajích tkaniny patří proto ke standardnímu vybavení tkacích strojů.[3]

Nepravá perlinková vazba

Nepravá perlinková vazba (anglicky mock leno weave, německy Scheindreherbindung), zvaná také aida – nebo sítová vazba, vzniká tak, že se k plátnové vazbě přidává jedna osnovní nit shora a jedna zdola. Příslušné osnovní a útkové nitě se stahují dohromady a vedle těchto shluků se tvoří otvory (jak znázorňuje prostřední nákres vpravo).[4]

Nepravá perlinka nezajišťuje niti proti posuvu v té míře jako úplná perlinková vazba. Použití: Tkaniny s obchodním označením aida nebo naté, gáz, sýrové plátno.[1] Asi do poloviny 20. století byl známý tzv. korell, tkaný ze „šňůrek“ (příze z dlouhovlákné bavlny družené v osnově 3x, v útku 2x, 6-8 nití/cm) s použitím hlavně na košile.[5] V 21. století se korell najde na trhu jen jako vintage.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Perlinková vazba [online]. e-LTex, 2022 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Die Dornier Easy Leno [online]. Dornier, 2021 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Dornier Insider [online]. Dornier, 2002 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Mock Leno Weave [online]. Textile Adviser, 2002-06-10 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ T. Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 192
  6. ↑ 1940s Korell schwarz gestreiftes Shirtkleid [online]. Etsy, 2024 [cit. 2024-11-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • Hennig a kol.: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 465-480
  • Kolektiv autorů: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 678
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9 str. 167, 168, 622
  • Cherif: Textile Materials for Lightweight Constructions, Springer 2016, ISBN 9783662463413, str. 191-192

Související články

Externí odkazy