| Tchaj-cung |
|---|
| císař říše Sung |
 Tchaj-cung |
| Doba vlády | 15. listopadu 976 – května 997 |
|---|
| Éra vlády | Tchaj-pching-sing-kuo (太平興國, 976–984)
Jung-si (雍熙, 984–987)
Tuan-kung (端拱, 988–989)
Čchun-chua (淳化, 990–994)
Č'-tao (至道, 995–997) |
|---|
| Úplné jméno | Čao Kchuang-i (趙匡義)
Čao Kuang-i (趙光義, od 960)
Čao Ťiung (趙炅, od 977)[pozn. 1] |
|---|
| Chrámové jméno | Tchaj-cung (太宗) |
|---|
| Posmrtné jméno | Č'-žen jing-tao šen-kung šeng-te wen-wu žuej-lie ta-ming kuang-siao chuang-ti (至仁應道神功聖德文武睿烈大明廣孝皇帝) |
|---|
| Narození | 20. listopadu 939 |
|---|
| Úmrtí | května 997 |
|---|
| Předchůdce | Tchaj-cu |
|---|
| Nástupce | Čen-cung |
|---|
| Manželky | císařovna Jin
císařovna Fu
císařovna Li
císařovna Li |
|---|
| Potomci | Čao Jüan-cuo, kníže Sien z Chan-kung;
Čao Jüan-si, korunní princ Čao-čcheng;
Čao Cheng (císař Čen-cung);
Čao Jüan-fen, kníže Kung-ťing z Šang;
Čao Jüan-ťie, kníže Čao-wen z Chuej;
Čao Jüan-wo, kníže Kung-i z Čen;
Čao Jüan-taj, kníže Čchu-kung z Chuej;
Čao Jüan-jen, kníže Kung-su z Čou;
Čao Jüan-i, kníže z Čchung
a sedm dcer |
|---|
| Rod | Čao |
|---|
| Dynastie | Sung |
|---|
| Otec | Čao Chung-jin (趙弘殷) |
|---|
| Matka | paní Tu (杜) |
|---|
| Podpis | ![]() |
|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tchaj-cung (čínsky pchin-jinem Tàizōng, znaky 太宗; 20. listopadu 939 – května 997), vlastním jménem Čao Kchuang-i (čínsky pchin-jinem Zhào Kuāngyì, znaky zjednodušené 赵匡义, tradiční 趙匡義) byl čínský generál a státník, bratr zakladatele říše Sung císaře Tchaj-cu a v letech 976–997 druhý sungský císař.
Vláda
Tchaj-cung byl pracovitý a svědomitý císař. Jeho největším úspěchem bylo dokončení sjednocení Číny dobytím státu Severní Chan, přičemž osobně vedl armádu která zatopila nepřátelská města vodami řeky Fen. Liou Ťi-jüan, císař Severní Chan, se poté vzdal. Vzápětí Tchaj-cung pokračoval útokem na říši Liao, která držela 16 čínských pohraničních krajů, ale sungská armáda utrpěla porážku v bitvě u řeky Kao-liang. Byl to první velký sungský neúspěch.
Porážka v bitvě měla dlouhodobé důsledky, byla jedním z hlavních faktorů, které přispěly k přijetí defenzívní strategie ve vztahu k severnímu sousedu. Pro Tchaj-cunga byl také nebezpečný Čao Te-čao, syn předešlého císaře, podezřívaný Tchaj-cungem z usilování o trůn. Čao Te-čao nakonec roku 979 spáchal sebevraždu. Tchaj-cung se poté soustředil na rozvoj a posílení armády, současně omezil moc a vliv členů císařského rodu a jednotlivých vojevůdců nad ozbrojenými silami.
Roku 982 po smrti císaře Ťing-cunga nastoupil v říši Liao mladý, teprve dvanáctiletý panovník. Tchaj-cung se roku 986 rozhodl využít příležitost a zahájit válku, tři sungské armády však nebyly schopny zkoordinovat svůj postup a byly liaoským vojskem odraženy. Roku 988 naopak liaoské oddíly zaútočily na říši Sung.
Císař věnoval velkou pozornost blahobytu obyvatelstva, říše za jeho vlády prosperovala. Přejal politiku císaře Š'-cunga dynastie Pozdní Čou podporující růst zemědělské výroby, rozšíření zkouškového systému, psaní encyklopedií, rozšíření civilní služby a omezování moci vojenských guvernérů ťie-tu-š'.
Rodina
Otec Čao Chung-jin (趙弘殷, 899–956) byl posmrtně jmenován císařem Süan-cu (宣祖), matka příjmením Tu (杜) obdržela posmrtné jméno „císařovna vdova Čao-sien“ (昭憲太后).
Hodnost císařovny obdržely čtyři z Tchaj-cuových manželek. Paní Jin (尹), dcera Jin Tching-süna, guvernéra Čchu-čou, se císařovnou Šu-te (孝惠皇后) stala posmrtně, stejně tak paní Fu (符, 941–975), dcera ministra Fu Jen-čchinga, obdržela posmrtný titul císařovna I-te (懿德皇后). Po Tchaj-cungově nástupu na trůn se císařovnou stala paní Li (李, 960–1004), dcera Li Čchu-jüna a císařovna Ming-te (明德皇后). Po její smrti se jiná paní Li (李, 943–977), dcera Li Jinga, stala císařovnou Jüan-te (元德皇后).
Synové císaře Tchaj-cunga
| Příjmení (titul) matky
|
#
|
Jméno
|
Narození – úmrtí
|
Posmrtné jméno
|
Titul
|
Udělení titulu
|
|
|
1.
|
Čao Jüan-cuo (趙元佐)
|
965–1027
|
Sien
|
kníže z Chan-kung
|
|
|
|
2.
|
Čao Jüan-si (趙元僖)
|
966–992
|
Čao-čcheng
|
korunní princ
|
|
|
|
3.
|
Čao Cheng (趙恆)
|
968–1022
|
|
korunní princ
|
|
| Po smrti Tchaj-cunga vládl jako císař Čen-cung.
|
|
|
4.
|
Čao Jüan-fen (趙元份)
|
969–1005
|
Kung-ťing
|
kníže z Šang
|
|
|
|
5.
|
Čao Jüan-ťie (趙元傑)
|
972–1003
|
Čao-wen
|
kníže z Chuej
|
|
|
|
6.
|
Čao Jüan-wo (趙元偓)
|
977–1018
|
Kung-i
|
kníže z Čen
|
|
|
|
7.
|
Čao Jüan-čcheng (趙元偁)
|
981–1014
|
Čchu-kung
|
kníže z Chuej
|
|
|
|
8.
|
Čao Jüan-jen (趙元儼)
|
986–1044
|
Kung-su
|
kníže z Čou
|
|
|
|
9.
|
Čao Jüan-i (趙元億)
|
|
|
kníže z Čchung
|
|
Dcery císaře Tchaj-cunga
| Příjmení (titul) matky
|
#
|
Titul
|
Narození – úmrtí
|
Sňatek
|
Manžel
|
|
1. |
princezna Tcheng (滕國公主) |
zemřela v dětství |
|
|
|
2. |
princezna Sü (徐國大長公主) |
|
|
generál Wu Jüan-i (左衛將軍吳元扆)
|
|
3. |
princezna Pin (邠國大長公主) |
|
|
|
|
4. |
princezna Jang (揚國大長公主) |
|
|
generál Čchaj Cung-čching (左衛將軍柴宗慶)
|
|
5. |
princezna Ťü (雍國大長公主) |
|
|
generál Wang I-jung (右衛將軍王貽永)
|
|
6. |
princezna Wej (衛國大長公主) |
|
|
|
|
7. |
princezna Čchiao (荊國大長公主) |
|
|
Li Cun-sü (李遵勗)
|
Odkazy
Poznámky
- ↑ Roku 960 si změnil jméno z Kchuang-i na Kuang-i kvůli tabuizaci jména jeho bratra-císaře, s bratrem totiž sdílel znak 匡 (Kchuang). Poté co se stal císařem, změnil si jméno na Ťiung, opět kvůli tabuizaci císařova jména.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Taizu of Song na anglické Wikipedii.
Literatura
- TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)
Externí odkazy
