PROFILPELAJAR.COM

Geografie	; Rozloha Říše Liao na vrcholu moci kolem roku 1000
	; Rozloha Říše Liao na vrcholu moci kolem roku 1000
Hlavní město	Šang-ťing, Čung-ťing, Tung-ťing, Si-ťing, Nan-ťing
Rozloha	2 600 000 km²(odhad k roku 947); 4 000 000 km² (odhad k roku 1111)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Kitani, Číňané (tj. Chanové), Džürčeni,
Jazyky	kitanština, čínština
Náboženství	buddhistické, kitanský animismus,; vliv taoismu, čínského zvěrokruhu a zoroastrismu
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Vznik	907 – A-pao-ťi převzal vládu v kitanském chanátu
Zánik	1125 – dobytím říší Ťin
	Státní útvary a území
	Kitanský chanát
	říše Ťin
	Severní Liao
	Západní Liao

Říše Liao (kitansky Mos Jælud; mongolsky Лиао Улс; čínsky pchin-jinem Liáo Cháo, znaky zjednodušené 辽朝, tradiční 遼朝) neboli říše Kitanů (kitansky: Mos diau-d kitai huldʒi gur; mongolsky Хятан Гүрэн, Кидан Гүрэн; čínsky pchin-jinem Qìdān Guó, znaky zjednodušené 契丹国, tradiční 契丹國) byl kitanský stát existující v letech 907–1125 v Mandžusku a částech severní Číny, Mongolska a ruského Dálného východu.

Historie

Za rok vzniku říše Liao je považován rok 907, kdy se A-pao-ťi stal velikým chánem kitanského státu a současně v Číně zanikla říše Tchang. A-pao-ťi se roku 916 prohlásil císařem říše Liao, již předtím zahájil expanzi kitanského státu, když si podrobil Tataby, kmeny severního Mandžuska, Džürčeny v Přímoří a nakonec roku 926 i Parhe ve východním Mandžusku a severní Koreji. Později Kitané získali ještě šestnáct krajů v severní Číně (okolí Pekingu). Čínská říše Sung a korejské Korjo vyplácely Kitanům tribut.

Napětí mezi tradičním kitanským uspořádáním společnosti a státu a čínskými praktikami a postupy prosazovanými liaoskými panovníky bylo určujícím rysem politického života říše. Toto napětí vedlo k sérii krizí při řešení nástupnictví; císařové říše Liao dávali přednost čínskému zvyku nástupnictví prvorozeného syna, kdežto velká část kitanských elit stála za tradiční volbou nejvhodnějšího kandidáta. Dualismus kitanských a čínských postupů se projevil i v administrativě, když A-pao-ťi zřídil dvě paralelní vlády. Severní správa řídila kitanské a nečínské oblasti podle kitanských způsobů, zatímco jižní úřady spravovaly oblasti osídlené Číňany při použití tradičních čínských úředních postupů. Rozdíly mezi Číňany a Kitany existovaly i ve společenském uspořádání; v kontrastu k jasně podřízenému postavení čínských žen měly Kitanky lepší postavení v rodině i společnosti.

Říše Liao byla zničena Džürčeny, kteří roku 1115 povstali, založili říši Ťin a v desetileté válce dobyli celé Liao. Roku 1121 uzavřela protikitanské spojenectví s Ťiny říše Sung, ale do bojů výrazněji nezasáhla.

Část kitanských bojovníků, družina člena panovnického rodu Jie-lü Ta-š’a a posádka pevnosti Che-tchun na řece Orchon ve středním Mongolsku, roku 1129 ustoupila před ťinskými vojsky do Sedmiříčí ve střední Asii. Založili zde nový stát, Karakitanský chanát s centrem v Balasagunu, který přetrval do roku 1218, kdy byl dobyt armádou Mongolské říše.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liao Dynasty na anglické Wikipedii.

↑ TURCHIN, Peter; ADAMS, Jonathan M.; HALL, Thomas D. East-West Orientation of Historical Empires and Modern States. Journal of World-Systems Research. Prosinec 2006, roč. 12, čís. 2, s. 219–229. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-22. Archivováno 22. 2. 2007 na Wayback Machine.

Literatura

GERNET, Jacques. A history of Chinese civilization. Cambridge: Cambridge University Press, 1982. Dostupné online. ISBN 0-521-24130-8.
FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C., a kol. The Cambridge History of China : Volume 6 : Alien regimes and border states, 907-1368. Cambridge: Cambridge University Press, 1994. 816 s. ISBN 0521243319, ISBN 9780521243315. (anglicky)
JOHNSON, Linda Cooke. Women of the Conquest Dynasties. Honolulu: University of Hawai'i Press, 2011. ISBN 9780824834043.
KANE, Daniel. The Kitan Language and Script. Leiden: Brill, 2009. ISBN 9789004168299.
MOTE, F. W. Imperial China: 900–1800. Harvard: Harvard University Press, 1999. ISBN 0-674-01212-7.
STEINHARDT, Nancy Shatzman. Liao: An Architectural Tradition in the Making. Artibus Asiae. 1994, roč. 54, čís. 1/2, s. 5-39. Dostupné online.
STEINHARDT, Nancy Shatzman. Liao architecture. Honolulu: University of Hawai'i Press, 1997. Dostupné online. ISBN 9780824818432.
WITTFOGEL, Karl A. History of Chinese Society Liao (907-1125). [s.l.]: Transactions of the American Philosophical Society, 1946. Dostupné online.
XU, Elina-Qian. Historical development of the pre-dynastic Khitan. Helsinki: University of Helsinki, 2005. Dostupné online. ISBN 9521004983.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Liao na Wikimedia Commons
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-08]. Kapitola Chinese History - Liao Dynasty 遼 (907-1125). Dostupné online. (anglicky)