Tatarská jaderná elektrárna

Tatarská jaderná elektrárna
Jeden z reaktorů JE Tatarstán
Jeden z reaktorů JE Tatarstán
StátRuskoRusko Rusko
UmístěníTatarstán, Ači, Kamskie Polyany
StavVýstavba zrušena
Začátek výstavby1. dubna 1987
Náklady na výstavbuVíce než 200 milionů rublů (1990)
Jaderná elektrárna
Plánované reaktory2 × 1255 MW
Typ reaktorůVVER-1000/320
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon4 000 MW
Výkon po dokončení8000 MW
Souřadnice55°27′37,8″ s. š., 51°17′38,76″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatarská jaderná elektrárna (rusky Татарская АЭС) je nedokončenou jadernou elektrárnou v Rusku. Nachází se v Autonomní republice Tatarstán u vesnice Ači, nedaleko Nižněkamsku. Výstavba byla přerušena pod tlakem veřejnosti v důsledku černobylské havárie v roce 1990. Elektrárna se měla stát jednou z největších v Sovětském svazu, projekt počítal s celkovým výkonem až 8000 MW. Měla provozovat stejné bloky jako Temelín.[1]

Historie a technické informace

Počátky

Výstavba jaderné elektrárny v Tatarstánu byla projednávána již od roku 1978. V oblasti bylo totiž vybudováno velké množství různých podniků, například KamAZ, několik chemických závodů a další. Rozhodnutí o výstavbě nového jaderného zařízení bylo široce diskutováno na ministerstvu energetiky a elektrifikace SSSR. Následně byla elektrárna schválena ÚV KSSS a Ranou ministrů SSSR.[1]

Pro projekt byla vybrána lokalita na místě vesnic Beljachča a Ači. Projekt jaderné elektrárny vyvinula pobočka Institutu Atomteploelektroproekt v Rize.[1]

V elektrárně měly pracovat čtyři tlakovodní reaktory VVER 1000/320, každý o výkonu 1000 MW. Součástí plánu byla možnost rozšíření na osm bloků, tomu byl přizpůsoben i areál.[2] Všechny reaktory měly být chlazeny uzavřeným vodním systémem, jehož součástí je velká vodní nádrž podobná například té v Černobylské jaderné elektrárně.[1]

Výstavba

Výstavba prvního bloku započala 1. dubna 1987. Jednalo se o tlakovodní čtyřsmyčkový jaderný reaktor VVER-1000/320. Hrubý výkon bloku měl být 1000 MW a čistý výkon by činil 950 MW. Uveden do provozu měl být v roce 1992.

Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. května 1988. Parametry, typ a koncepce reaktoru a výkon měly zůstat stejné. Blok měl být uveden do provozu v roce 1994.[1]

Plánováno bylo dalších 6 bloků, které měly být spouštěny vždy každých 18 měsíců. Další bloky by byly uvedeny do provozu v letech 1995, 1997, 1998, 2000, 2001 a 2003.[1]

V roce 1989 začala sílit občanská neposlušnost a odpor vůči jaderné elektrárně. Tím byl důsledek černobylské havárie. Později v roce 1989 byl podán návrh na zastavení výstavby elektrárny, ke kterému došlo v dubnu 1990.[3] Formálně byla výstavba zrušena 1. prosince 1993.[1]

V době zrušení stavby byly rozestavěny dva reaktory a vykopány základy pro 3. a 4. reaktor. Po roce 2000 bylo uvažováno o dostavbě s dvěma VVER-1000 a dvěma VVER-1500, roku 2003 byla dokonce odčerpána podzemní voda ze základů, avšak ke stavbě nedošlo z důvodu nedostatku financí.

Nová elektrárna

V roce 2016 bylo navrženo snížení počtu jednotek na jednu a změnu typu na VVER-1300/510. Nová elektrárna má však stát vedle staré, nikoliv na stejném místě. Předpoklad začátku výstavby je po roce 2035, až budou dokončeny primární jaderné projekty Ruské federace, elektrárny Smolensk II, Leningrad II a Kursk II, které nahradí stávající dosluhující elektrárny s reaktory RBMK.[4][5][6]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Tatarstán-1[7] VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1. 4. 1987 Výstavba zrušena 1. 12. 1993
Tatarstán-2[8] VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1. 5. 1988 Výstavba zrušena 1. 12. 1993
Tatarstán-3[9] VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Přípravy na stavbu zrušeny 1. 12. 1993
Tatarstán-4[10] VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Přípravy na stavbu zrušeny 1. 12. 1993
Tatarstán-5 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Plánování zrušeno 1. 12. 1993
Tatarstán-6 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Plánování zrušeno 1. 12. 1993
Tatarstán-7 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Plánování zrušeno 1. 12. 1993
Tatarstán-8 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Plánování zrušeno 1. 12. 1993

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Камские Поляны. mihal.ru [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-30. 
  2. ↑ Визит Б.Ельцина на площадку ТатАЭС(Август 1990г. ). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ Читая старые газеты. О Татарской АЭС. | МуZей КАМАЗа | Дзен
  4. ↑ Министерство энергетики Российской Федерации (Минэнерго). Распоряжение от 1 августа 2016 года №1634-р [online]. 2016-08-01 [cit. 2016-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-20. 
  5. ↑ «Об утверждении Генеральной схемы размещения объектов электроэнергетики до 2035 года» [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-12. 
  6. ↑ «Об утверждении схемы территориального планирования Российской Федерации в области энергетики» [online]. [cit. 2016-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-19. 
  7. ↑ Power Reactor Details - TATAR-1 (KAMA). web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  8. ↑ Power Reactor Details - TATAR-2 (KAMA). web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  9. ↑ Power Reactor Details - TATAR-3 (KAMA). web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  10. ↑ Power Reactor Details - TATAR-4 (KAMA). web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 

Související články

Externí odkazy

Jaderné elektrárny v Rusku
V provozu
Odstavené
Plánované
Ve výstavbě
Plánování zastaveno
Výstavba zastavena
Nedokončené