Tapírovití (Tapiridae) je čeleď lichokopytníků zahrnující jen jeden žijící rod, tapír (Tapirus), a asi 14 vymřelých rodů. V tomto rodě je 5 žijících druhů býložravých zvířat, žijící v tropických oblastech Asie a Jižní Ameriky. V třetihorách byli daleko více rozšíření a žili i ve střední Evropě.[1]
Popis
Tapíři jsou velcí asi jako osli, tělo je uzpůsobeno k rychlému pohybu hustým podrostem. Jihoameričtí tapíři jsou tmavě hnědí nebo šedí, asijský druh, tapír čabrakový, je černo-bílý. Společným znakem všech tapírů je horní pysk protažený v pohyblivý chobůtek, tapíři však nejsou příbuzní se slony. Mají krátké, nepříliš pohyblivé uši a krátký ocas.
Chrup se podobá dentici koně, skládá se v každé polovině čelisti ze tří řezáků, jednoho špičáku a tří stoliček. V horní čelisti mají 4 třeňáky a v dolní jen 3.
Na předních nohách mají 4 prsty. Největší je třetí prst, obdoba prostředníčku, 2. a 4. prst jsou slabší a 5. prst má kratší záprstní kost a tím je posunut výš. Tapír na něj našlapuje, jen pokud se pohybuje v měkké půdě. Zadní nohy mají 3 prsty. Prostřední 3. prst je nejvíce vyvinut. Na nohách mají pružný polštářek, jaký mají sloni a nosorožci. Všechny prsty jsou chráněny kopýtky.
Tapíři jsou velmi plachá, samotářská zvířata, která obývají hustý podrost tropických lesů. Samice rodí jedno mládě. Ta se rodí pruhovaná, podobně jako selata.
Potrava
Mezi jeho hlavní potravu patří listí stromů, keřů, různé plody a rostlinstvo v okolí vod.
Rozmnožování
Březost u tapíra jihoamerického trvá asi 400 dní. Samice rodí jedno mládě vážící čtyři až sedm kilogramů. Do věku šesti až osmi měsíců jsou mláďata tmavě hnědá s bílými podélnými přerušovanými pruhy po celém těle. Toto pruhování má ochrannou funkci. Mládě zůstává s matkou nejméně rok. Tapíří dospívají ve věku tří až čtyř let.
Klasifikace
Čeleď tapírovití obsahuje jen jeden rod, tapír (Tapirus). Ten zahrnuje druhy:
