Geoghegan Hart se naučit jezdit na kole, když mu bylo 5 let, a jeho prvním bicyklem bylo BMX kolo.[6] Dle svých vlastních slov si vzpomíná na to, jak byl ohromen prologem Tour de France 2007 v Londýně, kterého se účastnil jako divák.[7]
Geoghegan Hart začal závodit na národní úrovni v roce 2010 jako člen týmu Cycling Club Hackney. V roce 2011 se připojil k britskému rozvojovému programu pro závodníky mladších 16 let a následně k olympijskému rozvojovému programu pro závodníky mladších 18 let.[8] Také závodil na mezinárodní úrovni, kde v roce 2013 získal třetí místo na Paříž–Roubaix Juniors.[9] V tom samém roce také získal dresy pro vítěze celkového pořadí, bodovací i vrchařské soutěže na etapovém závodu Giro della Lunigiana.[10]
V sezóně 2014 získal Geoghegan Hart třetí místo na závodu Lutych–Bastogne–Lutych Espoirs a poprvé v kariéře se zúčastnil Tour of California, závodu na úrovni 2.HC. V září se pak s britským národním týmem zúčastnil Tour of Britain, kterou dokončil na patnáctém místě v celkovém pořadí.[10]
V roce 2015 získal Geoghegan Hart další třetí místo na závodu Lutych–Bastogne–Lutych Espoirs, osmé místo celkově na Tour of the Gila, třinácté místo celkově na Tour of California a sedmé místo celkově na USA Pro Cycling Challenge, kde také vyhrál soutěž mladých jezdců.[12] V druhé polovině roku 2015 působil Geoghegan Hart jako stážista v Teamu Sky, ale nakonec se rozhodl zůstat v kategorii do 23 let i v sezóně 2016.[7]
18. října 2020 získal Geoghegan Hart svou první etapu na Grand Tours, když vyhrál patnáctou etapu Gira d'Italia 2020 s cílem na alpském vrcholu Piancavallo. Ve stopach předchozích vítězů, kterými byli např. Marco Pantani či Mikel Landa, Geoghegan Hart odjel z pelotonu s dvojicí jezdců Teamu Sunweb, jimiž byli Jai Hindley a Wilco Kelderman, a oba je v cílové rovině přesprintoval. Tento výsledek ho posunul na průběžné čtvrté místo v celkovém pořadí před druhým dnem odpočinku.[14] 24. října pak Geoghegan Hart vyhrál dvacátou, předposlední etapu závodu v cílovém sprintu proti Hindleymu. V celkovém pořadí se po dojezdu etapy dostal na průběžné druhé místo se stejným časem jako lídr závodu, jímž byl Hindley.[15] V poslední etapě, individuální časovce s dojezdem do Milánu, získal Geoghegan Hart třinácté místo a 39 sekund na Hindleyho, díky čemuž se posunul do čela celkového pořadí. Stal se tak celkovým vítězem závodu a prvním, jenž růžový dres v průběhu samotného závodu nenosil ani jeden den.[5][16]
Geoghegan Hart je aktuálně ve vztahu s Lotte Wubben-Moy, anglickou fotbalistkou za klub Arsenal WFC, jež podobně jako Geoghegan Hart vyrostla ve východním Londýně a navštěvovala Stoke Newington School.[17]
↑HURCOM, Sophie. The rise of Tao Geoghegan Hart: British prodigy’s long road to Team Sky [online]. cyclingweekly.com, 2017-02-15 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abMACLEARY, John. Tao Geoghegan Hart answers twenty questions ahead of the UCI Road World Championships under-23 road race [online]. telegraph.co.uk, 2014-09-25 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑WESTBY, Matt. Tao Geoghegan Hart signs for under-23 development team Bontrager for 2014 [online]. skysports.com, 2013-10-14 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑STOKES, Shane. FACES OF THE FUTURE: EIGHT THINGS TO KNOW ABOUT TAO GEOGHEGAN HART [online]. cyclingtips.com, 2016-05-16 [cit. 2023-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-19. (anglicky)
↑Geoghegan Hart confirmed with Team Sky for 2017 [online]. cyclingnews.com, 2016-08-17 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑MARSHALL-BELL, Chris. Away day doping control, playing at Highbury and Remco's ex-teammates starring for Belgium: the cyclists obsessed by football [online]. cyclingweekly.com, 2022-04-09 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
