Třída Zenta

Třída Zenta
SMS Aspern při návštěvě USA na které doprovázel pancéřový křižník SMS Sankt Georg. Rok 1907.
SMS Aspern při návštěvě USA na které doprovázel pancéřový křižník SMS Sankt Georg. Rok 1907.
Obecné informace
UživatelVlajka K. u. k. Kriegsmarine Rakousko-uherské námořnictvo
Typchráněný křižník
LoděZenta
Aspern
Szigetvár
PředchůdceKaiser Franz Joseph I.
Technické údaje
Výtlak2300 t
Délka92 m
Šířka12 m
Ponor4,9 m
Pohon5292 kW
Rychlost20 uzlů (37 km/h)
Posádka305
Výzbroj8× 120 mm
10× 47 mm
2× torpédomet
Pancíř50mm paluba

Třída Zenta byl druhou a poslední třídou chráněných křižníků Rakousko-uherského námořnictva. Skládala se z jednotek Zenta, Aspern a Szigetvár, které v letech 1896–1900 postavila loděnice v Pule.

Konstrukce

Stavba Szigetváru v Pule

Lodě měly hladkou palubu, dva komíny a dva stěžně. Veškerou dělovou výzbroj dodala Škoda Plzeň. Výzbroj tvořilo osm 120mm děl, deset 47mm děl a dva torpédomety. Pancéřová paluba lodí měla sílu 50 mm. Poháněly je dva parní stroje s kotly Yarrow. Lodní šrouby byly dva a nejvyšší rychlost činila 20 uzlů.[1]

Osudy

Zenta

Všechny tři křižníky se dočkaly rakouského angažmá v první světové válce. Zenta byla potopena 16. srpna 1914 poblíž černohorského města Bar zdrcující přesilou anglo-francouzské námořní eskadry a její vrak tam leží dodnes.[2] Aspern a Szigetvár válku přečkaly a byly po jejím skončení předány Velké Británii, která je nechala sešrotovat.[3]

Reference

  1. ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. S. 124. 
  2. ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 320. 
  3. ↑ KOSOUR, Ladislav. TŘÍDA ZENTA [online]. Rev. 2009-08-10. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy