Stavba tří chráněných křižníků této třídy byla objednána roku 1900. Plavidla se vyznačovala jedním rysem, díky kterému jsou někdy řazena mezi křižníky pancéřové – mimo pancéřové paluby měly i lehké pancéřování boků u čáry ponoru. Vzhledem k jejich velikosti ale byla úroveň jejich výzbroje a pancéřování slabá.[2] Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy, zařazené do služby v letech 1905–1906.
Hlavní výzbroj tvořilo čtrnáct 152mm kanónů umístěných po jednom na hlavní palubě a v kasematách. Sekundární výzbroj tvořilo osmnáct 76mm kanónů umístěných na nástavbě a v kasematách. Nejvyšší rychlost dosahovala 22 uzlů.
Operační služba
Křižník Milwaukee ztroskotal roku 1917. Křižníky St. Louis a Charleston byly za první světové války nasazeny k doprovodu konvojů, převážejících vojáky na evropské válčiště.
St. Louis byl vyřazen roku 1922 a Charleston ho následoval o rok později. V roce 1930 byla plavidla prodána k sešrotování. Vyřazený Charleston zakoupila kanadská společnost Powell River Co., která trup odtáhla do stejnojmenného města v Britské Kolumbii a použila ho jako vlnolam.[4] V 60. letech byl trup Charlestonu přemístěn do zátoky Kelsey na ostrově Vancouver. Tam zůstává dodnes.[5]