Křižníky třídy Edgar byly zmenšenou verzí předcházející třídy Blake, přičemž si zachovávaly jejich výzbroj a míru pancéřování. Zároveň byl použit slabší pohonný systém a zmenšena byla i zásoba paliva. Celkem bylo v letech 1889–1894 postaveno devět křižníků této třídy.[1]
Před válkou využíván ve výcviku. Roku 1911 poškozen při srážce s RMS Olympic. Dne 15. října 1914 byl v Severním moři potopen německou ponorkou SM U 9. Zemřelo 524 osob.[2]
V letech 1905–1912 tender. Později reaktivován, v roce 1918 depotní loď. Vyřazen 1920. Prodán do šrotu 1921.[2]
Konstrukce
Hlavní výzbrojí byly dva 234mm kanóny umístěné na přídi a na zádi (oba byly kryté štíty) a deset 152mm kanónů. Doplňovalo je dvanáct 57mm kanónů, pět 47mm kanónů a čtyři 457mm torpédomety. Pohonný systm tvořily čtyři kotle a dva dvouválcové parní stroje o výkonu 12 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů. Dosah byl 10 000 námořních mil při 10 rychlosti uzlů.[1]
Křižníky Gibraltar, Crescent, Royal Arthur a St. George byly upraveny pro službu v tropech, což zvětšilo výtlak o 350 tun a snížilo rychlost o půl uzlu. Křižníky Royal Arthur a Crescent se mírně lišily upravenou nástavbou a složením výzbroje. Příďový 234mm kanón u nich nahradily dva rychlopalné 152mm kanóny.[1]