Celkem bylo v letech 1895–1903 postaveno osm jednotek této třídy. Oproti předcházející třídě Powerful byly menší, pomalejší a levnější. Kritizována byla jejich slabší výzbroj, především absence těžkých děl. Druhá čtveřice přitom měla mírně výkonnější pohonný systém. Do stavby této třídy se zapojily britské loděnice Fairfield v Govanu, Vickers v Barrow-in-Furness, Thompson v Clydebanku a Pembroke Dockyard. Každá postavila po dvou křižnících.[1]
V roce 1910 zakoupen Kanadou jako HMCS Niobe, od roku 1915 depotní loď, dne 6. prosince 1917 v Halifaxu vážně poškozen vnitřním výbuchem, vyřazen 1922.[2]
Od roku 1913 cvičná loď, 1915 přejmenován na Fisgard, vyřazen 1932.
Konstrukce
Po dokončení plavidla nesla šestnáct 152mm kanónů, které doplňovalo čtrnáct 76mm kanónů, tři 47mm kanóny a tři 450mm torpédomety. První a druhá čtveřice se lišila výkonem pohonného systému a rychlostí. Pohonný systém křižníku Diadem tvořilo 30 kotlů a dva parní stroje o výkonu 16 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,2 uzlu. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů. Zbývající křižníky měly dva parní stroje o výkonu 18 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,7 uzlu.[1]
Modifikace
Křižníky Ariadne a Amphitrite byly roku 1917 upraveny na minonosky. Jehich výzbroj byla redukována na čtyři 152mm kanóny a jeden 76mm kanóny. Ariadne měl kapacitu 400 min a Amphitrite až 354 min.[1]