Třída Brave

Třída Brave
HMS Brave Borderer (P1011)
HMS Brave Borderer (P1011)
Obecné informace
UživatelRoyal Navy
Typtorpédový člun
dělový člun
Lodě2 + 16
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Bold
NástupceHMS Tenacity (P276)
Technické údaje
Výtlak89 t (standardní)
114 t (plný)[1]
Délka30,1 m
Šířka7,8 m
Pohon3 plynové turbíny
Rychlost52 uzlů
Posádka22
Výzbroj1× 40mm kanón Bofors
4× 533mm torpédomet (4×1)
(nebo)
2× 40mm kanón (2×1)
2× 533mm torpédomet (2×1)

Třída Brave byly torpédové a dělové čluny britského královského námořnictva. Byly to poslední rychlé útočné čluny postavené pro britské námořnictvo a zároveň nejrychlejší válečné lodě své doby.[1] Vyřazeny byly roku 1970.

Přestože počet člunů postavených pro britské námořnictvo byl nízký, zjednodušenou verzi třídy Brave se podařilo úspěšně exportovat do řady zemí. Zahraničními uživateli třídy se stalo Západní Německo, Dánsko, Řecko, Malajsie, Brunej a Libye.[1] Dalším vývojem třídy Brave vznikla rychlá cvičná plavidla třídy Scimitar.[1]

Stavba

Britské námořnictvo započalo experimenty s plynovými turbínami přestavbou dělového člunu HMS Grey Goose na pohon dvěma motory Rolls-Royce RM60. Plavidlo se osvědčilo, takže bylo přistoupeno ke stavbě experimentální třídy Bold, která se kvůli nevyzrálým turbínám neosvědčila, přesto přinesla cenné zkušenosti, které byly uplatněny při vývoji třídy Brave.[2] Obě dvě jednotky této třídy v letech 1957–1960 postavila loděnice Vosper v Portchesteru.[1]

Jednotky třídy Brave:[1]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
HMS Brave Borderer (P1011) 7. ledna 1958 26. ledna 1960 Vyřazen 1970.
HMS Brave Swordsman (P1012) 22. května 1958 20. července 1960 Vyřazen 1970, 1979 prodám za účelem přeměny na muzeum, roku 1998 sešrotován.

Konstrukce

HMS Brave Borderer (P1011)

Instalací jedné ze dvou základních konfigurací výzbroje vznikl buď dělový, nebo torpédový člun. Dělové čluny nesly dva 40mm kanóny Bofors v jednodělových postaveních a dva 533mm torpédomety. Naopak jako torpédové čluny nesly pouze jeden 40mm kanón Bofors a čtyři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily tři plynové turbíny Bristol Proteus, každá o výkonu 3500 hp. Cestovní rychlost dosahovala 40 uzlů a nejvyšší 52 uzlů.[1]

Export

Dánský člun Søbjørnen (P512)
Strahl (P6194)

Protože čluny třídy Brave vyvinuté pro britské námořnictvo byly špičková a drahá plavidla, byla pro export nabídnuta také jejich zmenšená a zjednodušená varianta (např. s dřevěným trupem a pouze dvěma plynovými turbínami) označená Ferocity. Celkem se jich podařilo prodat 16 kusů pěti zákazníkům.

  • Libye Libye – Libyjské námořnictvo získalo tři plavidla (Susa (P512), Sirte (P513) a Sebha (P514)), která nesla raketovou výzbroj v podobě protilodních střel SS.12.
  • Řecko Řecko – Řecké námořnictvo roku 1967 zakoupilo oba dva původně německé čluny a zařadilo je pod jmény Aiolos (P19) a Astrapi (P 20).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Brave Class Fast Attack Craft [online]. Royal Navy Postwar [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  2. ↑ Bold Class Fast Attack Craft [online]. Royal Navy Postwar [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 247. [Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
  4. ↑ SØLØVEN Class (1965-1990) [online]. Navalhistory.dk [cit. 2016-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 324.

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PHELAN, Keiren; BRICE, Martin H. Fast Attack Craft: The Evolution of Design and Tactics. London: Macdonald & Jane's Ltd., 1977. ISBN 0-356-04912-4. (anglicky) 

Externí odkazy