Třída Östergötland

Třída Östergötland
Gästrikland (J22)
Gästrikland (J22)
Obecné informace
UživatelŠvédské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě4
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Halland
Technické údaje po dokončení
Výtlak2150 t (standardní)
2600 t (plný)
Délka112 m (max.)
Šířka11,2 m
Ponor3,7 m
Pohon2× kotel, 2× turbína
2× lodní šroub
47 000 hp
Rychlost35 uzlů
Dosah2200 nám. mil při 20 uzlech
Posádka244
Výzbroj4× 120mm kanón (2×2)
7× 40mm kanón Bofors (4×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
1× 305mm vrhač Squid (1×3)
Technické údaje po dokončení
Výzbroj4× 120mm kanón (2×2)
4× 40mm kanón Bofors (4×1)
4× Rb-07 (1×4)
6× 533mm torpédomet (1×6)
1× 305mm vrhač Squid (1×3)

Třída Östergötland byla poslední postavená třída torpédoborců švédského námořnictva.[1] Plavidla byla stavěna jako doprovod švédských lehkých křižníků. Třída se skládala ze čtyř jednotek zařazených do služby v letech 1958–1959. Vyřazeny byly roku 1982.

Stavba

Stavba čtveřice torpédoborců této třídy byla schválena v roce 1953. Dva postavila loděnice Götaverken v Goteborgu a dva loděnice Eriksberg v Goteborgu. Kýly všech plavidel byly založeny v roce 1955 a námořnictvo je postupně přebíralo v letech 1958-1959.[2]

Jednotky třídy Östergötland:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Östergötland (J20) Götaverken 1955 8. května 1956 3. března 1958 Vyřazen 1982.
Södermanland (J21) Eriksberg 1955 28. května 1956 27. července 1958 Vyřazen 1982.
Gästrikland (J22) Götaverken 1955 6. června 1956 14. ledna 1959 Vyřazen 1982.
Hälsingland (J23) Eriksberg 1955 14. ledna 1957 17. června 1959 Vyřazen 1982.

Konstrukce

Ilustrace torpédoborce třídy Östergötland po dokončení

Třída Östergötland konstrukčně navazovala na třídu Öland, například se shodovala použitým trupem (ovšem při větším ponoru a výtlaku). Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři 120mm kanóny v dvoudělových věžích a sedm 40mm protiletadlových kanónů Bofors (poslední dvě jednotky jich nesly pět). Hlavní ofenzivní zbraní byly dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužil jeden 305mm salvový vrhač hlubinných pum Squid. Neseno mohlo být rovněž až 60 min. Pohonný systém tvořily dva kotle Babcock & Wilcox a dvě turbíny De Laval o výkonu 47 000 hp, pohánějí dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů. Dosah byl 2200 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[1]

Modernizace

Södermanland (J21)

V letech 1962–1971 proběhla modernizace všech torpédoborců. Modernizována byla jejich elektronika i výzbroj. Počet 40mm kanónů se snížil na čtyři, místo dvou trojhlavňových torpédometů byl instalován jeden šestihlavňový a naopak přibyl jeden čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Rb-07 (britský systém Seacat).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 180. 
  2. ↑ ÖSTERGÖTLAND destroyers (1958-1959) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy